Inspirace

Zeleň ve městě, město v zeleni

Bára Kocmánková

Téma nedostatečného zastoupení rostlin a stromů ve městech se v dnešní době zmiňuje především během letních měsíců. Rozsáhlejší zapojení přírody do městské výstavby má ovšem mnohem více pozitiv než jen ochlazení našeho životního prostoru. V článku si ukážeme nejen příklad toho, jak více zapojit přírodní prvky do již existující výstavby, ale představíme si i projekty, ve kterých se to úspěšně podařilo.

Pod pojmem městská zeleň si nejčastěji představíme parky. Jsou to skvělá místa pro odpočinek, ale většinou se nenacházejí v přímé blízkosti těch nejrušnějších ulic a hustších obytných zón. Zeleň přitom potřebujeme mít ve svém okolí hned z několika důvodů: zlepšuje kvalitu vzduchu, snižuje tvorbu smogu, zachycuje prach, odstiňuje sluneční záření, snižuje hluk, a navíc zkrášluje prostor.

město v zeleni
Zeleň má na životní prostor člověka blahodárný vliv.

Vertikální zahrada – živá fasáda domu

S myšlenkou vertikálních zahrad přišel na počátku 90. let francouzský botanik a designér Patric Blanc. Ten navrhl systém svislých zahrad, které umožňují rostlinám růst, aniž by byly zasazeny do země.

Vertikální zahrady jsou od stěn budov odděleny lehkou konstrukcí, která brání ničení zdiva a díky PVC fólii slouží i jako tepelný izolátor. Nedílnou součástí konstrukce je vrstva tkaniny napuštěná výživným roztokem, v níž jsou rostliny uchyceny, stejně jako zavlažovací systém. Přebytečná vláha je pak zachycována ve spodní části a navedena zpět do oběhu.

Vertikální zahrada
Vertikální zahrady mohou být sestaveny z různých druhů rostlin.

Vertikální zahrada

Velmi důležitý je výběr rostlin, jimiž chceme fasádu ozelenit. Svislá zahrada musí umět přečkat chladné měsíce i zvládnout náročnější povětrnostní podmínky. Hlavní je především schopnost růstu bez zeminy. Ideální jsou tedy rostliny, které přirozeně rostou na skalách a skalních převisech. Do tmavších částí s vyšší vlhkostí se zase hodí druhy ze subtropického vlhkého prostředí. A sáhnout můžete i do oblasti stepních travin. Při výběru ovšem nezapomínejte brát v potaz také typ stavby, její umístění a množství světla, které bude rostlinám poskytovat.

Vertikální fasáda
Podoba svislé zahrady se mění v závislosti na ročním období i v průběhu let.

Jak dlouho vertikální zahrada vydrží? Se správnými materiály a pod rukama odborníka vám na zdi může vyrůst zahrada, z níž se budete těšit i desítky let. Nevyžaduje tolik péče jako ta klasická, ale i tak potřebuje občasný zásah. A je potřeba pamatovat též na to, že nebude mít stejnou podobu po celý rok, ale bude se v jeho průběhu měnit v závislosti na roční době i svém stáří.

zelená střecha
Zazelenit můžete krom fasády i svou střechu a vytvořit tak malou oázu klidu nad ulicemi.

Stromodrapy – mrakodrapy, na kterých roste les

„Stromodrapy“ jsou budovy, při jejichž projektování se se zapojením rostlin a stromů přímo počítá. Své místo si už našly v několika světových metropolích. Projekty tohoto typu se dají využít pro obytné a kancelářské budovy, školy, nákupní centra, hotely i restaurace. Navíc jde opravdu o živé budovy – díky použité zeleni jsou zde vytvořeny podmínky pro usídlení hmyzu i ptactva a lidé tak mají skutečný kontakt s přírodou.

Stromodrap
Milánská budova „Bosco Verticale“ je krásnou ukázkou propojení výškové budovy a zeleně.

V chystaných i realizovaných projektech je na budovách vysazeno několik tisíc rostlin a vzrostlých stromů, které podporují biologickou diverzitu a pomáhají zmírnit smogovou situaci, se kterou se velká města potýkají.

Ukázky „vertikálních lesů“ můžete vidět například v Miláně anebo Marseille.

Stromodrap
I podoba „Bosco Verticale“ se v průběhu roku mění.

Na milánském „Bosco Verticale“ najdete modříny, třešně, jabloně, olivovníky i třeba buky. Stromy jsou na balkonech rozmístěny podle jejich uzpůsobení pro povětrnostní podmínky či náročnosti na světlo a vlhkost.

OAS1S – život uprostřed absolutní zeleně

Pod tímto naprosto jedinečným projektem je podepsán holandský architekt Raimond de Hullu. Jeho koncept stoprocentně přírodního města je jako z jiného světa. Sám autor bydlení v OAS1S popisuje jako:

„Život ve stromovém domě zkombinovaný s moderním luxusem – život uprostřed absolutní zeleně.“

V OAS1S se plánuje výstavba bytových jednotek, prostorů pro firmy, servisních budov, organických farem i lázní. V současné době aktivně probíhají práce na dvou koncepčních návrzích.

bydlení v přírodě
Park Algoquin, poblíž něhož má vyrůst jedna z prvních oáz budoucnosti.

První se bude nacházet v blízkosti parku Algoquin v kanadském Ontariu na pozemku o rozloze 14 000 m2 s lesy i jezery. Druhý pak v severní části Jamajky na pozemku s tropickými lesy, plážemi, horami i vodopády.

Autora myšlenky inspirovalo jeho dětství na venkově.

„Mým přáním bylo spojit přírodu a architekturu. Města lidi dusí, ničí přírodu a lidé se chtějí vrátit zpět ke své přirozené rovnováze. Chci, aby OAS1S bylo místem, kde lidé skutečně zažijí spojení s přírodou.“

Po svém uveřejnění si tento nápad získal spoustu příznivců a mediálního zájmu po celém světě. A návrhy, kde by nová oáza budoucnosti mohla dále vzniknout, přicházejí z USA, Německa, Belgie, Nizozemí, Indonésie i Filipín.