Zahrada

Jak na zelenou střechu krok za krokem

Ozelenění střech je jedním ze způsobů, jak zkvalitnit životní podmínky lidí, rostlin i živočichů ve městech – jak přiblížit lidem přírodu a učinit rozvoj měst udržitelným. V dnešním článku se dozvíme, jak krok za krokem postupovat při plánování a realizaci střešní zahrady.

První krok: zjištění nosnosti

Než vůbec začneme uvažovat o vybudování střešní zahrady, musíme se v prvé řadě ujistit, zda je její konstrukce vůbec reálná. Zásadním krokem bude zjištění statiky/nosnosti objektu a sklonu střechy. Ideální situace nastává při projektování nového domu, kdy lze střešní plášť dimenzovat dle požadované formy ozelenění a odhadovaného zatížení. Při plánovaném ozelenění starších budov může být právě nosnost objektu limitujícím faktorem. Zvážit musíme hmotnost všech souvrství a vegetace v plně nasyceném stavu, bodové zatížení jednotlivých prvků (osvětlení, nádoby a tak dále) i provozní zatížení (vstup osob, údržba a další) včetně zatížení sněhem.

Druhý krok: analýza sklonitosti

Sklon střechy by se měl ideálně pohybovat okolo 3 až 5 °. U strmé střechy (sklon do 45 °, ale i více) je vhodnější zvolit extenzivnější formu vegetace a též je nutno počítat s technickým zajištěním substrátu proti sesuvu. U ploché střechy můžeme uvažovat i o intenzivním ozelenění, funkčnost bezespádové střechy potom zajistíme pomocí správně řešené drenážní vrstvy a akumulačních prahů. Kromě sklonu je důležité zvážit i expozici střechy a působení přírodních vlivů (slunce, vítr, teploty a podobně.).

Divoké střešní zahrady domu od bere architects (Newington Green in the London Borough of Islington). Zdroj: www.bere.co.uk/architecture/the-muse

Třetí krok: analýza převažující funkce, polohy a přístupnosti

Již analýza předchozích faktorů nám často napoví, jakým způsobem jsme při volbě formy střešní zahrady limitováni. V případě, že naše možnosti nejsou omezeny a stále se rozhodujeme (například při plánování nového bydlení), následuje několik důležitých otázek.

  • Kolik peněz jsme ochotni vložit do založení střešní zahrady?
  • Budeme vyhledávat i nějakou doplňkovou formu financování? (Informace o dotacích na zelené střechy a podmínkách k jejich získání najdete v minulém článku.)
  • Kolik peněz a času jsme ochotni věnovat údržbě?
  • Bude zelená střecha sloužit „pouze“ na pohled, nebo je důležitá i jiná její funkce – pobytová, reprezentativní, produkční, ekologická a tak dále?
  • Jaké další prvky v zahradě vyžaduji (osvětlení, mobiliář, pergola, vyvýšené záhony na zeleninu a podobně)?
  • Bude střešní zahrada soukromá, přístupná jen rodině/zaměstnancům/klientům, nebo veřejná (otázka bezpečnosti)?
  • Jaké jsou naše požadavky na styl/formu vegetace? Líbí se nám divočejší formy nebo udržované a přehledné zahrady?
  • Existují ještě nějaké další limity (kupříkladu s ohledem na umístění domu v památkové rezervaci historického centra)? Jakou formu střešní zahrady zvolit, aby byla v souladu s rázem okolní krajiny?
Stanislav Fiala, architekt budovy Drn, si zelenou střechu prosadil i navzdory umístění domu v památkové rezervaci historického centra Prahy. Zdroj:www.zelenastrecharoku.cz/cs/menu/soutezni-dila/budova-drn-objekt-se-smisenymi-funkcemi-vyuziti/#prettyPhoto[$id]/0/

 

 

 

 

 

 

 

Výhled na město či do krajiny dodává všem aktivitám nový rozměr, ať už jde o posezení u kávy, či lekce jógy. Zdroj: https://www.jameshotels.com/new-york/soho/explore-hotel/amenities-services/rooftop-yoga-meditation

Pro návrh kompozice intenzivní střešní zahrady je důležitá i analýza pohledových bariér a potenciálních výhledů. Taková káva či jóga na střeše s výhledem na město či krajinu může být zajímavým zpestřením, ať už ve vlastním bydlení, či komerčním objektu. Zelená střecha nám tak může výrazně pomoci k odlišení se od konkurence a potenciálně i k vyšším ziskům.

Čtvrtý krok: volba typu střešní zahrady

Následuje volba formy ozelenění. Střešní zahrady dělíme (podle intenzity údržby, výšky souvrství, typu zvolené vegetace a předpokládané zátěže) do následujících kategorií:

1) Extenzivní střešní zahrady 

Extenzivní střešní zahrady jsou ideálním řešením pro stavby, které jsou omezeny svou statikou a nosností. Jsou skvělou volbou pro strmé (i ploché) střechy, jež jsou špatně přístupné nebo nejsou pochozí. Významně zvyšují jejich estetické působení a ekologickou funkci. Velký vliv (ač není tak velký jako u intenzivnějších forem) mají na zadržování srážkové vody, čímž zpomalují její odtok do kanalizace. Už při mocnosti substrátu 6 až 10 cm mohou absorbovat až 50 % spadené dešťové vody. Výrazně tak snižují riziko bleskových povodní. Celkově zlepšují mikroklima a podporují druhovou rozmanitost – biodiverzitu – rostlinných i živočišných druhů. Částečně nám mohou pomoci i se snížením nákladů na vytápění a klimatizaci.

Jedná se o střešní zahrady nenáročné na založení, péči i finance. Volí se rostliny, které nevyžadují velkou vrstvu substrátu a dobře snáší extrémní podmínky jako teplo, sucho, mráz a vítr. Nejčastěji se používají mechy, rozchodníky a jiné sukulenty, případně i byliny a traviny. Postačí 6–15 cm substrátu, vhodně zvolené sukulenty snesou i méně. Hmotnost zelené střechy je okolo 80 až 200 kg/m2. Zásobování vodou i živinami je ponecháno na přírodě. Nevyžadují tedy instalaci závlahového systému a jejich údržba je minimální. Zahrnuje pouze 1–2 kontroly ročně, odplevelení a případné přihnojení. Extenzivní střecha je po založení víceméně ponechána „vlastnímu životu“.

Extenzivní zelená střecha plážového domečku na Weißer Sandstrand, Markkleeberger See, Leipzig. Autor: Kristýna Cmíralová

2) Polointenzivní střešní zahrady

Jedná se o střešní zahrady, které již vyžadují vyšší náklady na založení i údržbu. Jsou použity takové rostliny, které jsou náročnější na skladbu souvrství a zásobování vodou (vyšší trávy, byliny a trvalky, nižší dřeviny), v sušším období roku vyžadují závlahu. Mocnost souvrství je 15–35 cm, hmotnost 200 až 400 kg/m2. Čím vyšší mocnost substrátu a vyšší formy vegetace, tím vyšší má zelená střecha účinky na zadržení vody, celkové zlepšení mikroklimatu a izolaci střechy, což znamená ještě nižší náklady na vytápění a klimatizaci. Pro podporu těchto funkcí jsou samozřejmě ideální intenzivní zahrady.

3) Intenzivní střešní zahrady

Jedná se o střešní zahrady intenzivně udržované, s  vysokými náklady na založení i péči. Svým vzhledem a funkcí se již blíží klasické zahradě. Mohou sloužit k relaxaci a pobytu, případně i jako produkční prostor pro pěstování vlastní zeleniny a bylinek. Součástí mohou být i terénní modelace, chodníčky, zídky, pergoly s posezením a podobně. Použité rostliny mají vysoké nároky na skladbu souvrství a pravidelné zásobování vodou a živinami. Osazení rostlinami podléhá architektonickému záměru. Šířka souvrství bývá nad 30 cm, hmotnost 400 až 1300 kg/m2. Vegetaci tvoří stromy, keře, trvalky, traviny či trávníkové plochy, cibulnaté a hlíznaté rostliny nebo letničky.

Zelená střecha může být zároveň i funkční komunitní zahradou (Toronto Central Grosvenor St. YMCA Centre). Zdroj: www.livabl.com/2015/07/green-roofs-in-toronto.html

Skladba souvrství

Jak jsme slíbili v úvodu článku, nyní vám popíšeme i příklad skladby souvrství pro zelené střechy bez zvýšených nároků na údržbu. Takové mohou být použity kupříkladu pro ozelenění dílny či garáže. Celková mocnost souvrství je do 10 cm. Nesmíme zapomenout na správné vyspádování (minimálně 2 °) a odvodnění zelené střechy.

Schematický řez souvrstvím extenzivní zelené střechy. Autor: Kristýna Cmíralová a Natália Polesňáková
  • První vrstva je tvořena hydroizolační fólií, která musí být odolná vůči prorůstání kořenů (ověřená certifikátem). Na ni je položena 500g (minimálně 300g) geotextilie, která slouží jako ochranná vrstva hydroizolace.
  • Další vrstva je drenážní. Může být tvořena například kvalitní perforovanou nopovou fólií (výška nejméně 25 mm – dle výšky souvrství).
  • Následuje filtrační vrstva, která separuje substrát od nopové fólie, aby se neucpala. Může být opět použita geotextilie, a to 200g (minimálně však 105g).
  • Vegetační vrstva je tvořena substrátem pro střešní zahrady. Substrát by měl být mírně kyselý a až mírně zásaditý. Hlavními komponenty mohou být expandované jíly a břidlice, láva, pemza, spongilit, drcené cihly, drcený beton a podobně (pokud má vrstva vyšší mocnost, v horní části volíme spíše vododržnější a ve spodní propustnější materiály). Větší podíl kompostu či rašeliny se nedoporučuje, měl by být nejvýše 8 až 10 %. Alternativou k substrátu může být i vrstva hydrofilní minerální vlny. Vegetace může být založena rozhozem řízků (nejrychlejší a nejlevnější, dají se koupit již hotové směsi), hydroosevem (řešení pro strmé střechy), popřípadě se dají vysazovat kontejnerované rostliny. Nejdražší variantou s okamžitým efektem je použití již zapěstovaného rozchodníkového koberce.

Volba správného ateliéru a realizační firmy

V každém případě vám doporučujeme oslovit prověřené ateliéry a realizační firmy, které mají se zelenými střechami bohaté zkušenosti. Jako vodítko nám může posloužit například vyhodnocení každoroční soutěže Zelená střecha roku. Výsledky letošního ročníku a spoustu zajímavých informací ke standardům při zakládání zelených střech se můžete dozvědět na webové stránce www.zelenestrechy.info.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *