Zahrada

Zelené střechy, naděje udržitelných měst

Kristýna Cmíralová

Rozvoj měst a rostoucí urbanizace jsou veřejností i odborníky často vnímány negativně. Nárůst zpevněných ploch bez koncepčního řešení zeleně a vodního hospodaření zřetelně narušuje vodní cyklus. Ve městech se lidé musejí často potýkat s vyššími teplotami, znečištěným vzduchem a vyšší koncentrací přízemního ozónu. Urbanizace ale sama o sobě nemusí být nutně negativním jevem. Je však zapotřebí města dobře plánovat v souladu s pravidly udržitelného rozvoje.

Cílem by mělo být vytváření kompaktních zelených měst, která umí využívat chytré technologie, tedy takzvaných Smart cities, a zvyšovat podíl zeleně na úkor zpevněných ploch. Jak ale „ozeleňovat města“, když vytvářet nové parky (většího rozsahu) je v dnešní době tak složité? Potenciál bychom mohli hledat právě v ozeleňování střech. Dnes se o zelených střechách hovoří jako o velké naději pro budoucnost. Střechy pokryté vegetací mají obrovské množství benefitů – od těch ekonomických a ekologických až po ty sociální. Mohou nám dokonce šetřit peníze. Své o tom vědí ve státech západní Evropy či v Kanadě, kde jsou zelené střechy již systematicky podporovány. 

Zelená střecha v Portu je zajímavým a inspirativním příkladem trvale udržitelného rozvoje. Na náměstí bylo současně vytvořeno komerční centrum a funkční zelený prostor. Toto řešení propojuje ekonomické, sociální, kulturní, environmentální i ekologické hodnoty v území. | Foto: Natália Polesňáková

[simple-box nadpis=”Vize Londýn” text=”Cílem starosty Londýna je ozelenit do roku 2050 více než polovinu plochy města. K tomu má napomoci fond založený v létě loňského roku. Již v roce 2008 vydala kancelář starosty Londýna doporučení městským částem ozelenit alespoň 70 % plochy střech a 25 % střechy zpřístupnit obyvatelům nebo pracovníkům.”]

Zelené střechy zadržují a vodu a ochlazují okolí

Jednou z nejdůležitějších funkcí zelených střech je jejich schopnost absorbovat vodu a díky odparu vodní páry skrze listy rostlin ochlazovat a zvlhčovat okolní prostředí. V horkých letních dnech může rozdíl v teplotě klasických a zelených střech vyšplhat až na 50 °C . Díky zachycení dešťové vody zároveň dochází k odlehčení kanalizačního řádu. Například intenzivní střešní zahrady mohou v letním období zadržet až 80 % dešťové vody. Zelené střechy tudíž pomáhají předcházet riziku „bleskových povodní“ a často bývají zaváděny jako jedno z ochranných opatření. 

Singapur je malý ostrov, který je maximálně zastavěn. Přesto je označován za zahradní město, nejzelenější město Asie, charakteristické svými střešními a vertikálními zahradami. Ještě v roce 1965 bylo město zaplněné slumy. Dnes patří mezi takzvaná Smart cities (chytrá města) využívající nejmodernější technologie. Dvě třetiny povrchu Singapuru zadržují vodu do 17 rezervoárů, které jsou schopné zajistit 30 % z celkové spotřeby vody. | Foto: Kristýna Cmíralová
Pilotní projekt švédského města Malmö, který klade důraz na trvalou udržitelnost. Cílem města je úplná energetická soběstačnost do roku 2020. Ve čtvrti Västra hamnen je kladen důraz na eliminaci úniku dešťové vody do kanalizace skrze systém střešních a dešťových zahrad. | Foto: Martin Vysoký

Vhodné pro hmyz i pro člověka

V současnosti se začíná intenzivně diskutovat o výrazném úbytku hmyzu. Není to banalita, následkem může být kolaps celého ekosystému. Právě střešní zahrady silně napomáhají ke zvýšení biodiverzity ve městech. Jsou plné motýlů, včel a jiných hmyzích druhů. Kromě toho mají velmi pozitivní psychologický účinek na člověka, zlepšují jeho soustředění a výkonnost. Mohou zobytnit jinak nevyužitelný prostor a často se tak stávají rekreačním místem pro zaměstnance, místem pro setkávání a relaxaci. 

Zelená střecha jako úsporné opatření?

Na rozdíl od zpevněných ploch a komunikací, které silně absorbují záření a zvyšují teplotu svého okolí, mají rostliny schopnost sluneční záření upotřebit a přeměnit na jinou formu energie. Pomáhají tak snižovat negativní zdravotní účinky městských tepelných ostrovů. Chrání budovy od teplotních extrémů a zatímco v zimě pomáhají udržet v budově potřebné teplo, v letních měsících přispívají k jejímu ochlazení. Díky úsporám energií na vytápění či klimatizaci nám mohou i značně ušetřit finanční náklady. Navíc chrání konstrukci střechy před mechanickým poškozením větrem či krupobitím, a tím zdvojnásobují až ztrojnásobují její životnost. 

Střešní zahrady mají mnoho forem, od nízkoúdržbových extenzivních až po intenzivně udržované zahrady se stromy a trvalkami. Na fotografii kavárna na Markkleeberger See v Leipzigu. Autor: Kristýna Cmíralová

Dotace na střešní zahrady

Benefity zelených střech jsou jednoznačné. Podstatné je neustále zvyšovat povědomí o jejich výhodách a podpořit jejich další výstavbu formou finančních příspěvků na národní či komunální úrovni. Na to myslí i české dotační programy. Možností je kombinovat zateplení domu s konstrukcí střešní zahrady. Díky programu Nová zelená úsporám můžeme spolu s dotací na zateplení získat až 500 Kč na metr čtvereční střešní zahrady. A nemusí jít nutně o intenzivní zahradu, náročnou na finance i údržbu. Dotace se týkají i extenzivních zahrad nad 8 cm šířky souvrství. 


Chcete se dozvědět více?

Podívejte se na www.novazelenausporam.cz  nebo napište: info@k2n-landscape.com.