Přinášíme vám rozhovor Mariusze Borowy o kanadských dřevostavbách, jejich výhodách a nevýhodách, který vedl s majitelem firmy specializované na tesařství, pokrývačství a dřevostavby – Mariuszem Grochowskim. Co myslíte? Vyplatí se do stavby tohoto typu investovat?
Kanadské dřevostavby
V České republice, stejně jako v Polsku, se dříve lidé na dřevostavby z rámových konstrukcí dívali s despektem. Mezi hlavními protiargumenty vynikala hlavně obava, že domy příliš dlouho nevydrží a přežijí maximálně jednu až dvě generace. V poslední době jsou ale tyto typy domů čím dál více v oblibě a zdá se, že už překonaly počáteční nedůvěru. Jak je to tedy doopravdy? Vydrží pouze jednu až dvě generace?
V žádném případě. Výdrž domů stavěných touto technologií je mnohem větší. Koneckonců celé čtvrti Londýna byly postaveny stejným způsobem už před první světovou válkou. A tyto domy stále stojí, jsou obydlené a udržované a jejich hodnota na trhu nemovitostí je vysoká. Celý koncept navíc pochází ze Skandinávie, kde jsou mnohem horší klimatické podmínky, než u nás.
Co se musí dodržet, aby byla dřevostavba z rámových konstrukcí odolná?
Stejně jako u jiných staveb, důležitá je kvalita použitých materiálů a znalosti a dovednosti stavebního týmu. Problém je v tom, že narozdíl od staveb z různých druhů cihel nebo tvárnic, máme se stavěním rámových konstrukcí mnohem méně zkušeností. Téměř všichni mí sousedé by byli schopní si sami postavit dům tradičním způsobem, ale do tzv. rámových konstrukcí, neboli kanadské metody, by se horko těžko pustili. Přitom se nejedná o nic složitého, je to jen další způsob, jak stavět dům pomocí jiného stavebního materiálu.
Čemu by se tedy měla při nákupu materiálu pro stavbu skeletového domu věnovat pozornost?
Dvě nejdůležitější věci, u kterých se ale zároveň často dělá i chyba, jsou správná volba dřeva a izolace.
Možná tedy začněme rovnou dřevem.
Souhlasím, protože volbou dřeva začíná i celá stavba. Nejdříve postavíme konstrukci a až poté ji zateplíme. Dřevo musí být opravdu kvalitní, bez větších prasklin a suků. Mělo by být vysušené v komoře přibližně na 15% vlhkost, naimpregnované, opracované ze všech 4 stran a mít skosené hrany. Ba co víc, pro minimalizaci napadení houbami a dřevokazným hmyzem je vhodné snížit hranici vlhkosti dřeva až pod 12 %. Pro vytvoření základní konstrukce doporučuji použít borovicové dřevo třídy C24.
Většinou budeme pro rámovou nosnou konstrukci potřebovat sloupky o rozměru 5 x 10 cm. Ty se každých 40 až 60 cm přikotví ke spodnímu hranolu a nahoře je spojíme dalším příčným hranolem, který spojí skeletovou konstrukci stěny. Další hranol sloučí všechny stěny konstrukce. Když přidáme stropní trámy, budeme mít připravenou konstrukci spodního patra. Kdykoliv se v této fázi na dům podívám, připomíná mi velkou dřevěnou klec.
Dobře, kostru domu už máme. Co dál?
Pak tu máme jednotlivé vrstvy domu, kde snadno dojde k problémům. Zde dojde nejčastěji k chybě.
Těmto chybám se zdaleka vyhněte
Jaké jsou nejčastější chyby?
Největší chybou při stavbě domu (a netýká se to jen dřevostaveb kanadského typu, i když zde se s tím potkávám nejčastěji) je příliš mnoho úspor.
S čím nejčastěji souvisí?
Při stavbě se používá příliš tenká izolace, která způsobí, že stěna je nedostatečně zaizolovaná. Kvůli tomu se později platí zbytečně vysoké účty za vytápění. Dalším a častějším nešvarem je výběr nekvalitních izolačních materiálů. Pokud se pro stavbu vybere levný materiál, místo vysoce kvalitní kamenné vlny, možná to na začátku vypadá jako dobrý nápad. Celkové náklady pro stavbu domu jsou nižší. Později toho ale můžete velmi litovat. Sice nejdříve peníze ušetříte, ale to, co jste získali, zaplatíte na vyšší spotřebě energií. Špatná izolace může sesedat, deformovat se, vznikají tepelné mosty. Někdy se setkávám s tím, že co se u izolace zanedbá, vytápěním se už nedožene. V domě je chladno i přes neustálé topení.
Dá se s tím později něco dělat?
No, zrovna teď mám před sebou práci, kdy budeme odstraňovat fasádní desky z domu mého souseda, který chce nahradit levnou a tenkou minerální vlnu vlnou kamennou. Za těch několik let od doby, co dům postavil, izolace o několik centimetrů sesedla a vytvořila tepelné mosty. Minulou zimu, a to i přes kvalitní a moderní kotel a rozvody vytápění, nebyl soused schopný zahřát vnitřek domu nad 17°C. Problém je v tom, že ho to bude stát mnohem více, než kdyby si nechal zateplit dům kvalitní izolací během jeho výstavby. Koneckonců, odstranění fasády stojí také nemalé peníze. A zaplatit mzdu svým zaměstnancům musím. Když tomu přidáte zvýšené náklady na vytápění, uvidíte, že se vám vůbec neoplatí stavební materiály šidit. Raději si připlatit za kvalitu, než toho později litovat. Je zde i hledisko životního prostředí. Koneckonců vše, co v kamnech spálíte, vyletí ven komínem. Smog je ve městech a vesnicích z velké části způsobený zejména topením. A nejvíce paliva se spálí u těch domů, které jsou špatně zaizolované.
Kanadské domy a vlhkost
K jakým dalším chybám, kromě výběru špatných materiálů, při stavbě domů z rámových konstrukcí dochází?
Největším nepřítelem dřevostaveb je vlhkost. K tomu, aby vlhkost do domu nepronikla, doporučuji používat speciální membrány. Zevnitř domu umístěte před izolaci parozábranu. Ta zabrání vodní páře, která běžně při provozu domácnosti vzniká, proniknout do zdi. Z vnější strany izolace zase dejte difúzně otevřenou větrotěsnou fólii, která stěnu uzavře, aniž by bránila prostupu vodních par. Tyto fólie rozhodně nevynechávejte a ani ničím jiným nenahrazujte.
Nedají se nahradit (a to platí zejména o těch venkovních) ani jinými materiály, jako je například zahradní fólie nebo střešní lepenka. Musí se pečlivě položit a zároveň dát pozor na dodržení příslušných přesahů mezi jednotlivými pruhy. Jakákoliv chyba, kterou lze velmi snadno udělat zejména tehdy, pokud úplně nerozumíte jejich fungování, může způsobit velké nepříjemnosti. Po několika letech používání domu může být zeď úplně vlhká. Může způsobit vážné problémy a dokonce ohrozit konstrukci domu. Ze stejného důvodu je velmi důležité dodržet i mezeru mezi jednotlivými vrstvami izolace.
Díky tomu se pak voda, která zde může kondenzovat, může odpařovat (minerální vlna je paropropustná, a proto umožňuje odpařování vlhkosti, poznámka redakce).
Kde se bere uvnitř stěn voda?
Žádná zeď není dokonale utěsněná. Vzduch, který se nachází uvnitř domu, je teplý. Obsahuje hodně vlhkosti. Při kontaktu se studeným venkovním vzduchem ztrácí svou teplotu. A čím je vzduch chladnější, tím méně vodní páry v sobě má. Proces chlazení vzduchu je proto vždy doprovázený kondenzací části vody, kterou v sobě obsahoval. A co pak s vytvořenou vodou? Pokud nechceme, aby pronikla izolační vrstvou, musíme použít ochrannou folii. Pak se nevsákne, ale může se jednoduše odpařit.
Má tedy cenu se do stavby kanadské dřevostavby pustit?
Mohlo by se zdát, že stavba kanadského domu je docela komplikovanou záležitostí. Ale bez nadsázky. Ve Skandinávii to zvládne téměř každý chlap. Takže i český stavitel by se s tím měl umět velmi dobře poprat. Stačí dávat pozor na kvalitu materiálů, pečlivost zpracování, stejně jako na pořadí jednotlivých vrstev. Směrem zevnitř domu ven, by se měly dodržet vrstvy v tomto pořadí: barva na stěně, sádrokartonová deska, parozábrana, izolace z kamenné vlny, která vyplní nosnou rámovou konstrukci, opláštění desek (nejčastěji OSB), pdifuzní fólie, provětrávaná mezera, druhá vrstva izolace z kamenné vlny a nakonec fasádní obklad. Vše, co potřebujete, je dodržet tento sled prací plus mít základní stavební znalosti například o tepelné izolaci a izolaci základů. Pak bude vše v pořádku.
Autor textu:
Mariusz Borowy
Polský novinář na volné noze, který se přestěhoval z města do polské rekreační oblasti Podlasie, kde v současné době rekonstruuje chatu postavenou v roce 1927. Publikuje v mnoha časopisech a novinách jako například Newsweek, Gazeta Wyborcza, Fakt za Miastem, Żyjmy dłużej, Podróże. Nadšenec do moderní architektury a technologií. Ve svém volném čase, a pokud situace dovolí, rád cestuje a se svou devítiletou dcerou Agátou objevuje svět.
