Hlavní výhodou tepelných izolací na bázi minerální vlny je nehořlavost a všeobecně velká odolnost vůči vyšší teplotám. Díky tomu se tento materiál využívá například při zateplování výškových budov, kde jeho používání vyžadují přísné požárně bezpečnostní předpisy. Dobrou tepelnou stabilitu minerální vlny ale využijí i drobní stavebníci – například při zateplování střech. V případě nadkrokevního zateplení a plechové střešní krytiny (typicky trapézový nebo falcovaný plech tmavších barev) totiž mohou „plastové“ tepelně izolační materiály vlivem vysokých letních teplot časem degradovat.

Prodyšnost pro vodní páru

Minerální vlna je na rozdíl od pěnového polystyrenu prodyšná pro vodní páru. Díky tomu může vlhkost ze zdiva pronikat směrem ven a materiál stěny je tak lépe zabezpečen proti postupné degradaci vlivem případné vlhkosti. Hrozí-li tedy i třeba drobné vlhnutí stěny, použití tepelné izolace na bázi minerální vlny je tedy na místě. Dobrá prodyšnost pak minerální izolaci předurčuje také pro použití v difuzně otevřených konstrukcích dřevostaveb – tedy u stěn, které jsou propustné pro vodní páru, a snižuje se tak nežádoucí riziko kondenzace vlhkosti ve stěně.

Vynikající zvuková izolace

Minerální vlna slouží také jako vynikající zvukový izolant. Využití proto najde například při zateplování domů v rušných ulicích. V kombinaci se speciálními sádrokartonovými deskami (označené modře nebo červeně) pak mohou desky z minerální vlny dobře sloužit při konstrukci příček tam, kde je potřeba interiér dobře akusticky oddělit.

Drobnou nevýhodou materiálů na bázi minerální vlny ve srovnání s pěnovým polystyrenem vychází tepelná izolace na bázi minerální vlny trochu dráž. Výhody tohoto materiálu ale mírně vyšší cenu zateplení bohatě vyvažují.

The post Prodyšnost a nehořlavost – hlavní výhody minerální vlny appeared first on BYDLENÍ VE VATĚ.

Výhodou sádrokartonu je hlavně rychlost stavby bez zbytečných technologických přestávek. Sádrokarton je také poměrně levný materiál. Často se proto využívá pro rekonstrukce bytových jader a změny vnitřních dispozic objektů. Jde o sádrové desky většinou formátu 1 250 x 2 000 mm a tloušťky 12,5 mm, které jsou z obou stran opláštěné vrstvou kartonu.  

Výhodou sádrokartonu je, že jde většinou o ucelený systém komponent, které do sebe dobře pasují. Ve stavebninách či hobby marketech koupíte vše potřebné najednou a přesně podle vašich požadavků. Sádrokartonové desky lze velmi snadno dělit, prostě je na jedné straně naříznete nožem, přes nějakou hranu v místě řezu přelomíte a na druhé straně doříznete kartonový povrch. 

Sádrokartonových desek najdete na trhu dostatečný výběr. V praxi je však stačí rozlišovat na běžné bílé, zelené, které jsou vhodné do interiérů s vyšší relativní vlhkostí (koupelny), a modré se sníženou průzvučností. 

Od konstrukce po finální úpravu

Sádrokartonové desky se aplikují na takzvaný rastr – konstrukci z kovových profilů. Tvorba příček proto začíná vždy konstrukcí rastru, který musí zohledňovat budoucí využití stěny a plánované stavební otvory, obvykle dveře. Rastr se skládá z vodorovných (označovaných jako UW), svislých (CW) a stropních profilů. Ty jsou vyrobeny z 0,6 mm silného pozinkovaného plechu. Ke stěně se profily připevňují většinou natloukacími hmoždinkami do předvrtaných otvorů. 

Jakmile máte rastr hotový, přichází na řadu jeho opláštění sádrokartonovými deskami, mezi něž se vkládá izolace (obvykle je to minerální vlna: například desky ROCKWOOL ROCKTON SUPER nebo ROCKMIN) a zároveň zde vedou kupříkladu vodiče elektřiny či vodovodní a odpadní trubky. Desky se k rastru připevňují pomocí speciálních samořezných vrutů. 

Poté následuje povrchová úprava stěny – obvykle jde o tmelení spár, zpevnění rohů stěn pomocí tmelu a perlinky a nakonec malba. 

Časté chyby při konstrukci sádrokartonových příček

Spojení svislého a vodorovného profilu

Ačkoli se to může zdát na první pohled zvláštní, vodorovné a svislé profily v rastru se nespojují, ale jsou v sobě jen zasazené. Jen tak totiž bude mít celá sádrokartonová stěna prostor pro teplotní dilataci (roztažnost). V opačném případě by docházelo v příčce k pnutí a prasklinám. Při upevňování sádrokartonové desky na konstrukci pomocí samořezných či samovrtných šroubů se vyvarujte umístění šroubu do místa, kde se dva profily stýkají (obvykle v rozích desky). Šroub totiž většinou pronikne deskou a plechem prvního profilu, ten druhý však již ohne. To kromě problémů s roztažností a praskáním snižuje pevnost celé příčky. 

Nevhodná volba desky

Častou chybou je špatná volba druhu sádrokartonové desky. Hlavně v místech, kde je vyšší vlhkost vzduchu – v koupelnách, ale i kuchyních – je nutné použít o něco dražší zelenou desku. Pokud budete novou stěnu obkládat, nepodceňte ani ochranný nátěr určený pod obkladovou vrstvu. Doporučuje se jej aplikovat dvakrát, vhodné jsou však nátěry tři. 

Špatně udělané zárubně a křížové spáry

Dejte si pozor na správné umístění desek. Pokud je nemáte rovnou zakreslené ve výkresu, pečlivě si jejich umístění rozměřte tak, aby vám nevznikly křížové spáry. V nich by totiž mohly vznikat trhliny. Podobně je nutné správně rozmístit desky u dveřních zárubní. Spára mezi deskami nesmí vycházet z rohu zárubně. Mechanické namáhání stěny by zde způsobovalo praskliny. 

Neošetřená prkna jako nosný materiál a slabý rastr

Nemá se to, ale dělá se to. Častou praxí je použití dřevěných prken pro zpevnění nosné konstrukce a upevnění například potrubí nebo z vnějšku polic či skříněk kuchyňské linky. Dřevo totiž může různě pracovat, případně hnít. Pokud chcete použít dřevěné prkno pro výztuž, použijte na ně nátěr proti hnilobě. Předpokládáte-li větší zatížení příčky třeba zavěšeným nábytkem, zpevněte nosnou konstrukci ocelovými profily (označení UA). Dodržujte také vzdálenost svislých profilů, většinou maximálně 600 nebo 625 mm podle typu desky. 

Pozor na průzvučnost

Jako nevýhoda sádrokartonu bývá zmiňována špatná zvuková izolace. Průzvučnost příček však můžete vhodným návrhem omezit. Místo běžné tepelné izolace využijte speciální polotuhé akustické desky, jako je Rockwool Rockton. Mezi profily a stěnu patří zvláštní těsnění, které sníží průzvučnost hotové příčky. Sádrokartonové desky by rovněž měly být na obou stranách proti sobě posunuté o polovinu (spáry by neměly být přesně naproti sobě). 

Pokud dodržíte vše výše uvedené, neměl by být problém zvládnout sádrokartonovou příčku, sádrokartonový podhled nebo sádrokartonový strop svépomocí. Odměnou vám budou sádrokartonové stěny, které vydrží. A pokud jej vyplníte akustickou kamennou vlnou (například ROCKTON SUPER, ROCKMIN apod.) budete si moci užívat klidné a tiché bydlení.

The post Jak na sádrokarton svépomocí appeared first on BYDLENÍ VE VATĚ.