V hlavní roli barvy

Architekti vytvořili v prostoru rodinného domu jakousi neutrální kulisu, kterou lze téměř libovolně doplňovat různými prvky. Základem je klasicky bílá barva – s tou v tomto případě nikdy chybu neuděláte. Použita je na stěnách, vestavěném nábytku i na podlaze z cementové stěrky v přízemí domu. Propojení s naturálními prvky zajišťuje přírodní olejovaný dub, který se z patra domu přelévá po schodišti až do přízemí. Protíná tak strohou bílou cementovou stěrku. Nábytkové kusy doplňují tuto vzdušnou linii s barevnou kombinací přírodního dubu, antracitových šedých ploch a bílé.

Zahrada jako nejsilnější prvek interiéru

Interiér balancuje na hranici strohosti v použitých materiálech i ve tvarosloví nábytku. Přesně toto ale bylo záměrem architektů. Dochází tak totiž k daleko silnějšímu vnímání venkovního prostoru. Zahrada díky tomu vypadá, jako by se stala součástí hlavního obytného prostoru. Jako by tvořila nekonečně se měnící živý obraz, který je tím nejsilnějším a nejdůležitějším prvkem celého interiéru. Při pohledu na ni téměř cítíte čerstvý venkovní vzduch a slyšíte cvrlikání ptáčků.

Nezapomínejme na praktičnost

Pořád se ale jedná o bydlení, takže své zastoupení musí mít i praktičnost. Podél vstupní chodby je navrženo technické zázemí s šatnou a průchodem do garáže. Architekti jsou specialisté na malé prostory. Máte také hodně věcí a nedostatek místa? To se dá snadno vyřešit nábytkovou stěnou. Jedná se o kombinaci pevných panelů a skrytých dveří. Stěna v tomto případě odděluje technické zázemí od chodby. Samotná chodba je následně přerušena nástupem na schodiště do patra.

Hlavnímu obytnému prostoru dominuje kuchyňský pracovní ostrůvek atypického tvaru. Je doplněný kuchyňskou sestavou s pracovní plochou podél celé jedné stěny místnosti. Nejdůležitějším prvkem ovšem stále zůstává zahrada. Tento typ interiéru je zlatým středem, chcete-li mít „zeleň až v obýváku“, ale zároveň máte rádi moderní a barevně zajímavý styl.

The post Zahrada jako součást interiéru appeared first on BYDLENÍ VE VATĚ.

O likvidaci nežádoucích látek se v  přírodních čističkách postarají bakterie, které se nacházejí na povrchu štěrku a v koříncích rostlin. Jsou schopné zbavit vodu nerozpuštěných prvků, amoniaku, dusíku a dalších. Praxe navíc ukazuje, že z vody dokážou odstranit také různé hormony a léky. Předtím, než se odpadní voda k tomuto kořenovému filtru dostane, je třeba ji zbavit mechanických nečistot. Současně s  tím dochází i k  anaerobnímu předčištění. To vše se odehrává ve vícekomorovém septiku prakticky pouze za asistence gravitace.

Kořenová čistička splňuje legislativní požadavky stejně jako čistička mechanicko-biologická. Rozdíl je však v tom, že čisticí efekt v  kořenovce je stabilní za jakýchkoliv podmínek. Výborně funguje i u domů, které nejsou obývané po celý rok, a nemá problém ani s většími objekty, jako jsou hotely nebo penziony. Proces očisty v  kořenovce zabere přibližně 20 dní. Celou dobu tu místo chemie pracuje příroda. Výsledkem celého procesu je pak voda, kterou lze znovu použít třeba na zálivku nebo splachování.

Nevýhodou přírodní čističky je relativně vysoká prostorová náročnost. Čistička pro čtyřčlennou rodinu zabere kolem 20 m čtverečních. Kromě kořenového filtru je třeba počítat se septikem, pulzní šachtou a odběrovou šachtou. Vše je ovšem elegantně skryté v zemi. Finančně se pohybujeme kolem částky 230 000 Kč. Provoz čističky však nabízí samá pozitiva a finanční jistotu v  podobě zaručené návratnosti. Během provozu je totiž třeba zajistit pouze 2 věci – jednou za rok vyvézt septik a jednou za rok rostlinky posekat. Jsou to víceleté rostliny, které není nutné průběžně doplňovat, obnovují se přirozeně samy. Brzy uvidíte, že některé druhy vytlačí jiné.

The post Čištění vody nechejte na přírodě appeared first on BYDLENÍ VE VATĚ.

Cílem by mělo být vytváření kompaktních zelených měst, která umí využívat chytré technologie, tedy takzvaných Smart cities, a zvyšovat podíl zeleně na úkor zpevněných ploch. Jak ale „ozeleňovat města“, když vytvářet nové parky (většího rozsahu) je v dnešní době tak složité? Potenciál bychom mohli hledat právě v ozeleňování střech. Dnes se o zelených střechách hovoří jako o velké naději pro budoucnost. Střechy pokryté vegetací mají obrovské množství benefitů – od těch ekonomických a ekologických až po ty sociální. Mohou nám dokonce šetřit peníze. Své o tom vědí ve státech západní Evropy či v Kanadě, kde jsou zelené střechy již systematicky podporovány. 

Zelené střechy zadržují a vodu a ochlazují okolí

Jednou z nejdůležitějších funkcí zelených střech je jejich schopnost absorbovat vodu a díky odparu vodní páry skrze listy rostlin ochlazovat a zvlhčovat okolní prostředí. V horkých letních dnech může rozdíl v teplotě klasických a zelených střech vyšplhat až na 50 °C . Díky zachycení dešťové vody zároveň dochází k odlehčení kanalizačního řádu. Například intenzivní střešní zahrady mohou v letním období zadržet až 80 % dešťové vody. Zelené střechy tudíž pomáhají předcházet riziku „bleskových povodní“ a často bývají zaváděny jako jedno z ochranných opatření. 

Vhodné pro hmyz i pro člověka

V současnosti se začíná intenzivně diskutovat o výrazném úbytku hmyzu. Není to banalita, následkem může být kolaps celého ekosystému. Právě střešní zahrady silně napomáhají ke zvýšení biodiverzity ve městech. Jsou plné motýlů, včel a jiných hmyzích druhů. Kromě toho mají velmi pozitivní psychologický účinek na člověka, zlepšují jeho soustředění a výkonnost. Mohou zobytnit jinak nevyužitelný prostor a často se tak stávají rekreačním místem pro zaměstnance, místem pro setkávání a relaxaci. 

Zelená střecha jako úsporné opatření?

Na rozdíl od zpevněných ploch a komunikací, které silně absorbují záření a zvyšují teplotu svého okolí, mají rostliny schopnost sluneční záření upotřebit a přeměnit na jinou formu energie. Pomáhají tak snižovat negativní zdravotní účinky městských tepelných ostrovů. Chrání budovy od teplotních extrémů a zatímco v zimě pomáhají udržet v budově potřebné teplo, v letních měsících přispívají k jejímu ochlazení. Díky úsporám energií na vytápění či klimatizaci nám mohou i značně ušetřit finanční náklady. Navíc chrání konstrukci střechy před mechanickým poškozením větrem či krupobitím, a tím zdvojnásobují až ztrojnásobují její životnost. 

Dotace na střešní zahrady

Benefity zelených střech jsou jednoznačné. Podstatné je neustále zvyšovat povědomí o jejich výhodách a podpořit jejich další výstavbu formou finančních příspěvků na národní či komunální úrovni. Na to myslí i české dotační programy. Možností je kombinovat zateplení domu s konstrukcí střešní zahrady. Díky programu Nová zelená úsporám můžeme spolu s dotací na zateplení získat až 500 Kč na metr čtvereční střešní zahrady. A nemusí jít nutně o intenzivní zahradu, náročnou na finance i údržbu. Dotace se týkají i extenzivních zahrad nad 8 cm šířky souvrství. 

Chcete se dozvědět více?

Podívejte se na www.novazelenausporam.cz  nebo napište: info@k2n-landscape.com.

The post Zelené střechy, naděje udržitelných měst appeared first on BYDLENÍ VE VATĚ.