Současný trend bydlení je jasný

Čím dál více obyvatel se stěhuje do měst, která se neustále rozvíjí a rostou. To vytváří prostor jak pro nové možnosti, tak i výzvy. Na jedné straně je nutné řešit problémy jako je nezaměstnanost, chudoba nebo třídění odpadu, na straně druhé máme příležitost udělat z měst skvělá místa pro život. Velmi důležité je dbát i na zlepšení kvality ovzduší. O parky a zeleň, kde se dá odpočinout, je už teď velmi dobře postaráno. Existují ale i jiné způsoby, jak se dá vytvořit příjemné místo k žití. Většinu času totiž trávíme v budovách. Stojí za to si uvědomit, že velký potenciál se nachází nejen v nově stavěných, ale i ve starých budovách. Pokud budeme více dbát o to, z čeho a jak jsou naše domy a obydlí postavené a jak v nich žijeme, udržitelná města se stanou skutečností.

Co to vlastně je tzv. zelený dům?

Pokud chcete vytvořit tzv. zelený, neboli ekologicky šetrný dům, musíte myslet v širším měřítku. Bydlet v tzv. zeleném městě neznamená pouze to, že se v něm nachází spousta zeleně. Dnešní tzv. zelená architektura je hlavně architekturou udržitelnou. Jedná se především o ta řešení, která zlepšují kvalitu života obyvatel, snižují náklady na údržbu budov a jejich dopad na životní prostředí v průběhu celého životního cyklu (výstavba, používání a demolice). Označit dům za ekologický neznamená pouze to, že jsou s jeho používáním spojené nižší náklady. Důležitým aspektem je i to, jak pohodlně se v něm lidem bydlí a jestli odpovídá jejich životnímu stylu. Obyvatelé se pak díky rostoucímu ekologickému uvědomění a používání ekologicky šetrných řešení, cítí v domě mnohem příjemněji, více si odpočinou a žijí život podle svých představ. A to i přesto, že bydlí uprostřed města.

Ekologické materiály

Pokud chcete stavět ekologicky udržitelný dům, vše si promyslete už při jeho návrhu. Uvědomte si, co od domu očekáváte a pečlivě vybírejte materiály, ze kterých bude postavený. Věnujte pozornost tomu, jak dlouho materiály použité na jeho stavbu vydrží. Jedná se o přírodní suroviny? Dají se recyklovat a opětovně použít? Je dobré myslet i na jejich vlastnosti, díky kterým se vám bude lépe bydlet. Izolační materiály by měly mít nejen výborné tepelné, ale i akustické parametry a být bezpečné (nehořlavé). Tyto parametry splňuje minerální vlna, která je nejenom přírodní, ale i trvanlivá. Má skvělé izolační vlastnosti. Udržuje stabilní teplotu v budově po celý rok a pohlcuje a tlumí nežádoucí hluk. Z hlediska ekologie má jedno velké plus – dá se recyklovat. Opětovně se z ní mohou vyrobit výrobky se stejnými parametry.

Jak snížit energetickou náročnost budovy?

Podle směrnice Evropské unie o energetické náročnosti budov musí od roku 2021 všechny nově postavené budovy splňovat normy nízkoenergetických domů, tzv. budov s téměř nulovou spotřebou energie. Jak zvýšit energetickou účinnost obytných budov? Existuje mnoho způsobů. Nejdůležitějším krokem je snížit tepelné ztráty. Úspory můžete dosáhnout jak správnou izolací stěn, podlah a stropů, tak instalací standardních oken a dveří nebo i systémů pro rekuperaci tepla. Při plánování stavby se vyhněte komplikovanému tvaru budovy a příliš velkému množství oken ze severu. Zároveň se snažte umístit stavbu na pozemek tak, aby dům mohl získávat teplo pasivně. Zajímavé jsou kruhové domy, které nejenom skvěle vypadají, ale jsou i mimořádně energeticky účinné.

OZE neboli obnovitelné zdroje energie

Města budoucnosti budou založená na obnovitelných energiích. Správné využívání obnovitelných zdrojů energie zajistí nejen to, že budovy budou mít vysokou energetickou účinnost, ale i to, že budou plně soběstačné. Využívání sluneční energie, fotovoltaických systémů, biomasy a geotermálních energiích dnes pomáhá vytápět dům nebo ohřívat vodu. Mechanické ventilační systémy s rekuperací neboli opětovným použitím tepla minimalizují zejména v zimě výdaje spojené s dalším ohříváním přiváděného vzduchu. Soběstačnost doplní i kořenové čističky odpadních vod. Už dnes města podporují nákup a instalaci zařízení na zadržování a využívání dešťové vody, která pomáhá zejména v obdobích sucha.

Označení Zelený dům se nemusí týkat jen nových budov

A co starší budovy, které už stojí a je o ně stále velký zájem? Udržitelnost se netýká jen nově postavených budov. I stávající domy mají velký potenciál. Existuje řada možností, jak je upravit tak, aby byly ekologičtější a tedy šetrnější k bydlení, životnímu prostředí a levnější k používání. Například díky tepelné modernizaci se dají nejen snížit náklady na vytápění budovy, ale i její tepelné ztráty. A v důsledku toho dojde i ke snížení smogu ve městě. Pokud už instalujete novou izolaci, zamyslete se i nad ekologičtějším a úspornějším zdrojem vytápění, jako je fotovoltaika. Tu lze nainstalovat například do zahrady, která je součástí domu. 

Ve městech budoucnosti se nebude bořit. Bude se hlavně stavět a starší zástavba bude skvělou základnou, na které bude město založené. Budeme chtít vytěžit potenciál historické zástavby, zmodernizovat ji a vytvořit z ní přátelské prostory, kde se budeme rádi potkávat a trávit čas. Stejně jako doma. 

The post Zelené domy. Jak bydlet ekologicky uprostřed města? appeared first on BYDLENÍ VE VATĚ.

Pod pojmem městská zeleň si nejčastěji představíme parky. Jsou to skvělá místa pro odpočinek, ale většinou se nenacházejí v přímé blízkosti těch nejrušnějších ulic a hustších obytných zón. Zeleň přitom potřebujeme mít ve svém okolí hned z několika důvodů: zlepšuje kvalitu vzduchu, snižuje tvorbu smogu, zachycuje prach, odstiňuje sluneční záření, snižuje hluk, a navíc zkrášluje prostor.

Vertikální zahrada – živá fasáda domu

S myšlenkou vertikálních zahrad přišel na počátku 90. let francouzský botanik a designér Patric Blanc. Ten navrhl systém svislých zahrad, které umožňují rostlinám růst, aniž by byly zasazeny do země.

Vertikální zahrady jsou od stěn budov odděleny lehkou konstrukcí, která brání ničení zdiva a díky PVC fólii slouží i jako tepelný izolátor. Nedílnou součástí konstrukce je vrstva tkaniny napuštěná výživným roztokem, v níž jsou rostliny uchyceny, stejně jako zavlažovací systém. Přebytečná vláha je pak zachycována ve spodní části a navedena zpět do oběhu.

Velmi důležitý je výběr rostlin, jimiž chceme fasádu ozelenit. Svislá zahrada musí umět přečkat chladné měsíce i zvládnout náročnější povětrnostní podmínky. Hlavní je především schopnost růstu bez zeminy. Ideální jsou tedy rostliny, které přirozeně rostou na skalách a skalních převisech. Do tmavších částí s vyšší vlhkostí se zase hodí druhy ze subtropického vlhkého prostředí. A sáhnout můžete i do oblasti stepních travin. Při výběru ovšem nezapomínejte brát v potaz také typ stavby, její umístění a množství světla, které bude rostlinám poskytovat.

Jak dlouho vertikální zahrada vydrží? Se správnými materiály a pod rukama odborníka vám na zdi může vyrůst zahrada, z níž se budete těšit i desítky let. Nevyžaduje tolik péče jako ta klasická, ale i tak potřebuje občasný zásah. A je potřeba pamatovat též na to, že nebude mít stejnou podobu po celý rok, ale bude se v jeho průběhu měnit v závislosti na roční době i svém stáří.

Stromodrapy – mrakodrapy, na kterých roste les

„Stromodrapy“ jsou budovy, při jejichž projektování se se zapojením rostlin a stromů přímo počítá. Své místo si už našly v několika světových metropolích. Projekty tohoto typu se dají využít pro obytné a kancelářské budovy, školy, nákupní centra, hotely i restaurace. Navíc jde opravdu o živé budovy – díky použité zeleni jsou zde vytvořeny podmínky pro usídlení hmyzu i ptactva a lidé tak mají skutečný kontakt s přírodou.

V chystaných i realizovaných projektech je na budovách vysazeno několik tisíc rostlin a vzrostlých stromů, které podporují biologickou diverzitu a pomáhají zmírnit smogovou situaci, se kterou se velká města potýkají.

Ukázky „vertikálních lesů“ můžete vidět například v Miláně anebo Marseille.

Na milánském „Bosco Verticale“ najdete modříny, třešně, jabloně, olivovníky i třeba buky. Stromy jsou na balkonech rozmístěny podle jejich uzpůsobení pro povětrnostní podmínky či náročnosti na světlo a vlhkost.

OAS1S – život uprostřed absolutní zeleně

Pod tímto naprosto jedinečným projektem je podepsán holandský architekt Raimond de Hullu. Jeho koncept stoprocentně přírodního města je jako z jiného světa. Sám autor bydlení v OAS1S popisuje jako:

„Život ve stromovém domě zkombinovaný s moderním luxusem – život uprostřed absolutní zeleně.“

V OAS1S se plánuje výstavba bytových jednotek, prostorů pro firmy, servisních budov, organických farem i lázní. V současné době aktivně probíhají práce na dvou koncepčních návrzích.

První se bude nacházet v blízkosti parku Algoquin v kanadském Ontariu na pozemku o rozloze 14 000 m² s lesy i jezery. Druhý pak v severní části Jamajky na pozemku s tropickými lesy, plážemi, horami i vodopády.

Autora myšlenky inspirovalo jeho dětství na venkově.

„Mým přáním bylo spojit přírodu a architekturu. Města lidi dusí, ničí přírodu a lidé se chtějí vrátit zpět ke své přirozené rovnováze. Chci, aby OAS1S bylo místem, kde lidé skutečně zažijí spojení s přírodou.“

Po svém uveřejnění si tento nápad získal spoustu příznivců a mediálního zájmu po celém světě. A návrhy, kde by nová oáza budoucnosti mohla dále vzniknout, přicházejí z USA, Německa, Belgie, Nizozemí, Indonésie i Filipín.

Čtěte další zajímavý článek: Udržitelný rozvoj a udržitelná výstavba. Zásady navrhování.

The post Zeleň ve městě, město v zeleni appeared first on BYDLENÍ VE VATĚ.