Současný trend bydlení je jasný

Čím dál více obyvatel se stěhuje do měst, která se neustále rozvíjí a rostou. To vytváří prostor jak pro nové možnosti, tak i výzvy. Na jedné straně je nutné řešit problémy jako je nezaměstnanost, chudoba nebo třídění odpadu, na straně druhé máme příležitost udělat z měst skvělá místa pro život. Velmi důležité je dbát i na zlepšení kvality ovzduší. O parky a zeleň, kde se dá odpočinout, je už teď velmi dobře postaráno. Existují ale i jiné způsoby, jak se dá vytvořit příjemné místo k žití. Většinu času totiž trávíme v budovách. Stojí za to si uvědomit, že velký potenciál se nachází nejen v nově stavěných, ale i ve starých budovách. Pokud budeme více dbát o to, z čeho a jak jsou naše domy a obydlí postavené a jak v nich žijeme, udržitelná města se stanou skutečností.

Co to vlastně je tzv. zelený dům?

Pokud chcete vytvořit tzv. zelený, neboli ekologicky šetrný dům, musíte myslet v širším měřítku. Bydlet v tzv. zeleném městě neznamená pouze to, že se v něm nachází spousta zeleně. Dnešní tzv. zelená architektura je hlavně architekturou udržitelnou. Jedná se především o ta řešení, která zlepšují kvalitu života obyvatel, snižují náklady na údržbu budov a jejich dopad na životní prostředí v průběhu celého životního cyklu (výstavba, používání a demolice). Označit dům za ekologický neznamená pouze to, že jsou s jeho používáním spojené nižší náklady. Důležitým aspektem je i to, jak pohodlně se v něm lidem bydlí a jestli odpovídá jejich životnímu stylu. Obyvatelé se pak díky rostoucímu ekologickému uvědomění a používání ekologicky šetrných řešení, cítí v domě mnohem příjemněji, více si odpočinou a žijí život podle svých představ. A to i přesto, že bydlí uprostřed města.

Ekologické materiály

Pokud chcete stavět ekologicky udržitelný dům, vše si promyslete už při jeho návrhu. Uvědomte si, co od domu očekáváte a pečlivě vybírejte materiály, ze kterých bude postavený. Věnujte pozornost tomu, jak dlouho materiály použité na jeho stavbu vydrží. Jedná se o přírodní suroviny? Dají se recyklovat a opětovně použít? Je dobré myslet i na jejich vlastnosti, díky kterým se vám bude lépe bydlet. Izolační materiály by měly mít nejen výborné tepelné, ale i akustické parametry a být bezpečné (nehořlavé). Tyto parametry splňuje minerální vlna, která je nejenom přírodní, ale i trvanlivá. Má skvělé izolační vlastnosti. Udržuje stabilní teplotu v budově po celý rok a pohlcuje a tlumí nežádoucí hluk. Z hlediska ekologie má jedno velké plus – dá se recyklovat. Opětovně se z ní mohou vyrobit výrobky se stejnými parametry.

Jak snížit energetickou náročnost budovy?

Podle směrnice Evropské unie o energetické náročnosti budov musí od roku 2021 všechny nově postavené budovy splňovat normy nízkoenergetických domů, tzv. budov s téměř nulovou spotřebou energie. Jak zvýšit energetickou účinnost obytných budov? Existuje mnoho způsobů. Nejdůležitějším krokem je snížit tepelné ztráty. Úspory můžete dosáhnout jak správnou izolací stěn, podlah a stropů, tak instalací standardních oken a dveří nebo i systémů pro rekuperaci tepla. Při plánování stavby se vyhněte komplikovanému tvaru budovy a příliš velkému množství oken ze severu. Zároveň se snažte umístit stavbu na pozemek tak, aby dům mohl získávat teplo pasivně. Zajímavé jsou kruhové domy, které nejenom skvěle vypadají, ale jsou i mimořádně energeticky účinné.

OZE neboli obnovitelné zdroje energie

Města budoucnosti budou založená na obnovitelných energiích. Správné využívání obnovitelných zdrojů energie zajistí nejen to, že budovy budou mít vysokou energetickou účinnost, ale i to, že budou plně soběstačné. Využívání sluneční energie, fotovoltaických systémů, biomasy a geotermálních energiích dnes pomáhá vytápět dům nebo ohřívat vodu. Mechanické ventilační systémy s rekuperací neboli opětovným použitím tepla minimalizují zejména v zimě výdaje spojené s dalším ohříváním přiváděného vzduchu. Soběstačnost doplní i kořenové čističky odpadních vod. Už dnes města podporují nákup a instalaci zařízení na zadržování a využívání dešťové vody, která pomáhá zejména v obdobích sucha.

Označení Zelený dům se nemusí týkat jen nových budov

A co starší budovy, které už stojí a je o ně stále velký zájem? Udržitelnost se netýká jen nově postavených budov. I stávající domy mají velký potenciál. Existuje řada možností, jak je upravit tak, aby byly ekologičtější a tedy šetrnější k bydlení, životnímu prostředí a levnější k používání. Například díky tepelné modernizaci se dají nejen snížit náklady na vytápění budovy, ale i její tepelné ztráty. A v důsledku toho dojde i ke snížení smogu ve městě. Pokud už instalujete novou izolaci, zamyslete se i nad ekologičtějším a úspornějším zdrojem vytápění, jako je fotovoltaika. Tu lze nainstalovat například do zahrady, která je součástí domu. 

Ve městech budoucnosti se nebude bořit. Bude se hlavně stavět a starší zástavba bude skvělou základnou, na které bude město založené. Budeme chtít vytěžit potenciál historické zástavby, zmodernizovat ji a vytvořit z ní přátelské prostory, kde se budeme rádi potkávat a trávit čas. Stejně jako doma. 

The post Zelené domy. Jak bydlet ekologicky uprostřed města? appeared first on BYDLENÍ VE VATĚ.

Šedá energie stavebních materiálů

Jako šedá energie se označuje energie potřebná pro výrobu, dopravu a likvidaci stavebního materiálu, z něhož je dům postaven. Dobře to ilustruje třeba srovnání cementu a dřeva. Zatímco v případě cementu bylo nutné nejdříve vytěžit suroviny a z těch energeticky náročným procesem vyrobit finální produkt, dřevo vyrostlo v lese a výroba dřevěných stavebních materiálů je energeticky méně náročná. Stavební materiály na bázi cementu mají tedy vyšší podíl šedé energie než materiály založené na dřevě.

A proč vůbec o šedé energii mluvíme? Dříve byl podíl této energie v domě poměrně malý ve srovnání s tím, co dům během své životnosti spotřeboval na vytápění. U nízkoenergetických a pasivních domů to už zanedbatelné není – uvádí se, že šedá energie stavebních materiálů tvoří 10 až 30 % energetické spotřeby domu za 50 let. Její význam tedy v celkové „energetické bilanci“ stavebnictví roste.

Možnosti recyklace

Velmi důležitá je z ekologického hlediska možnost recyklace stavebního materiálu. I zde vítězí přírodní produkty na bázi dřeva nebo rostlinných vláken (juta, konopí), které lze třeba kompostovat. Mezi dobře recyklovatelné materiály lze však zařadit i minerální vlnu nebo polystyren. Minerální vlna je dobře zpracovatelný materiál, z něhož lze opětovným tavením vyrobit nové produkty. Podobně také polystyren patří k těm plastům, které lze velmi dobře dále zpracovávat.

Minerální vlna a životní prostředí

Zatímco hlavní vstupní surovinou pro výrobu pěnového polystyrenu je ropa, minerální vlna je vyrobena z běžně dostupného čediče nebo dalších vyvřelých hornin. Výsledný materiál je inertní a lze jej bez problémů skládkovat či recyklovat. Výroba minerální vlny se vyznačuje jen velmi nízkým podílem odpadů, zbytky při výrobě minerální vlny lze snadno opět roztavit a přeměnit na finální produkt. Díky tomu můžeme minerální vlnu zařadit mezi ekologicky šetrnější materiály.

Jedinou nevýhodou tohoto materiálu tak zůstává vyšší podíl šedé energie. Ten je ale srovnatelný i s dalšími stavebními materiály s výjimkou těch opravdu přírodních. Šedou energii je navíc nutné brát v kontextu celé stavby. Například dřevostavba s tepelnou izolací z minerální vlny má určitě menší celkový podíl zabudované šedé energie než běžný zděný dům z cihel a betonu.

The post Které materiály pro zateplování domů nejméně zatěžují životní prostředí? appeared first on BYDLENÍ VE VATĚ.