Které materiály pro zateplování domů nejméně zatěžují životní prostředí?

Ve výběru materiálu pro zateplení domu může hrát velkou roli také jeho ekologická šetrnost. Stavební materiál s nízkými dopady za životní prostředí, by měl být vyrobený z ekologicky nezávadných surovin a měl by být také dobře recyklovatelný. Obě tyto podmínky splňuje mimo jiné i minerální vlna.

Při hodnocení ekologické šetrnosti materiálů je nutné brát v úvahu, jaké suroviny byly použity při jeho výrobě, jaký má materiál obsah takzvané šedé energie a jak dobře či špatně je po skončení své životnosti znovupoužitelný nebo recyklovatelný.

Šedá energie stavebních materiálů

Jako šedá energie se označuje energie potřebná pro výrobu, dopravu a likvidaci stavebního materiálu, z něhož je dům postaven. Dobře to ilustruje třeba srovnání cementu a dřeva. Zatímco v případě cementu bylo nutné nejdříve vytěžit suroviny a z těch energeticky náročným procesem vyrobit finální produkt, dřevo vyrostlo v lese a výroba dřevěných stavebních materiálů je energeticky méně náročná. Stavební materiály na bázi cementu mají tedy vyšší podíl šedé energie než materiály založené na dřevě.

A proč vůbec o šedé energii mluvíme? Dříve byl podíl této energie v domě poměrně malý ve srovnání s tím, co dům během své životnosti spotřeboval na vytápění. U nízkoenergetických a pasivních domů to už zanedbatelné není – uvádí se, že šedá energie stavebních materiálů tvoří 10 až 30 % energetické spotřeby domu za 50 let. Její význam tedy v celkové „energetické bilanci“ stavebnictví roste.

Možnosti recyklace

Velmi důležitá je z ekologického hlediska možnost recyklace stavebního materiálu. I zde vítězí přírodní produkty na bázi dřeva nebo rostlinných vláken (juta, konopí), které lze třeba kompostovat. Mezi dobře recyklovatelné materiály lze však zařadit i minerální vlnu nebo polystyren. Minerální vlna je dobře zpracovatelný materiál, z něhož lze opětovným tavením vyrobit nové produkty. Podobně také polystyren patří k těm plastům, které lze velmi dobře dále zpracovávat.

Minerální vlna a životní prostředí

Zatímco hlavní vstupní surovinou pro výrobu pěnového polystyrenu je ropa, minerální vlna je vyrobena z běžně dostupného čediče nebo dalších vyvřelých hornin. Výsledný materiál je inertní a lze jej bez problémů skládkovat či recyklovat. Výroba minerální vlny se vyznačuje jen velmi nízkým podílem odpadů, zbytky při výrobě minerální vlny lze snadno opět roztavit a přeměnit na finální produkt. Díky tomu můžeme minerální vlnu zařadit mezi ekologicky šetrnější materiály.

Jedinou nevýhodou tohoto materiálu tak zůstává vyšší podíl šedé energie. Ten je ale srovnatelný i s dalšími stavebními materiály s výjimkou těch opravdu přírodních. Šedou energii je navíc nutné brát v kontextu celé stavby. Například dřevostavba s tepelnou izolací z minerální vlny má určitě menší celkový podíl zabudované šedé energie než běžný zděný dům z cihel a betonu.