Dokážete si vzpomenout, kdy jste naposledy postavili sněhuláka? A kdy jste viděli padat sníh? Jaro už také není to, co bývalo. A někteří z vás zažili na vlastní kůži, že jet na dovolenou k moři neznamená pokaždé záruku, že se budete slunit na pláži. Hlavním důvodem, proč tomu tak je,  je změna klimatu. Jak se s ní naučit žít?

Vývoj změny klimatu je jev, který ovlivňuje nás všechny. Zažíváme ho doslova na vlastní kůži. Klimatický systém se vyvíjí od vzniku atmosféry, což je zhruba 4,5 miliardy let. Jedná se o vzájemné působení atmosféry, hydrosféry, kryosféry, povrchu země a biosféry. Na změnu klimatu působí jak vnější (např. množství příchozího slunečního záření), tak vnitřní faktory, jako je lidská činnost (antropogenní změny) nebo vliv přírodních faktorů.

Termín „globální změna klimatu“ se používá v souvislosti s tzv. globálním oteplováním (zvýšení průměrné teploty zemského povrchu v reakci na zvýšení koncentrace skleníkových plynů v atmosféře) a souvisejících jevů. Průměrná teplota naší planety se od průmyslové revoluce zvýšila o více než 1 °C. Účinky zvýšení už teď pociťujeme na celém světě.

Co je vlastně příčinou změny klimatu?

Přímou příčinou tohoto drastického zvýšení teploty je spalování fosilních paliv (uhlí, ropy, zemního plynu) používané k vytápění budov, výrobě elektřiny, dopravě a průmyslu, jakož i související dodatečné emise skleníkových plynů do atmosféry. To vše způsobuje zvýšení průměrné globální teploty.

Předtím, než lidstvo začalo používat suroviny, jako je uhlí, ropa nebo zemní plyn, byla zachovaná rovnováha záření (energetická bilance mezi energií pocházející ze Slunce a emisemi záření ze Země do vesmíru). Nebyly narušené přírodní procesy na Zemi a teplota se během staletí a tisíciletí měnila jen velmi pomalu. Taková pomalá změna klimatu je přírodní jev, a přestože teploty kolísaly, příroda měla čas se jim přizpůsobit a vyvíjet se. Dnešní dynamické změny nám takovou příležitost nedávají.

Jaké jsou důsledky změny klimatu?

Důkazem změny klimatu je skutečnost, že v zimě už je čím dál, tím více vzácné, aby padal sníh, jaro začíná mnohem dříve, než obvykle a i teploty jsou mnohem vyšší.. Změny se dotýkají přímo nás všech. Situace je samozřejmě mnohem vážnější. Je důležité si uvědomit, že některé procesy již intenzivně probíhají a brzy mohou mít ještě závažnější dopad na životní prostředí, než absence chladné zimy. Stojí za to se nad současným stavem důkladně zamyslet, abychom se mohli účinně chránit před jejich následky.

Mezi nejpalčivější následky probíhajících procesů patří:

Sucha

V případě sucha hrozí riziko, že nebudeme schopní zajistit dostatečný přístup k pitné vodě (na pití, vaření, koupání, zavlažování apod.). Co to v praxi znamená? Mimo jiné dojde k postupnému kolapsu zemědělství, problémům s dodávkami potravin, zvýšení jejich cen a snížení dostupného množství.

Povodně

Jedná se o jedno z hlavních přírodních nebezpečí, které se za určitých okolností může stát katastrofou. Intenzivní srážky často vedou k rozvodnění řek, lokálním záplavám a rozsáhlým škodám. Stejně jako sucho, představují povodně hrozbu pro zemědělství a dodávky potravin.

Zvyšování průměrné teploty vzduchu

Na základě pravidelných měření se červenec 2019 ukázal být jedním z nejžhavějších v historii globálního měření teploty i měření teploty u nás. Padala řada rekordů. Vysoké teploty ovlivňují běžné fungování lidí. Řada z nich má problémy dělat  každodenní běžné činnosti. S růstem teplot se zvyšuje používání klimatizací, které pak zase nadměrně zvyšují poptávku po elektřině. Kolečko se uzavírá.

Požáry

Vysoké teploty a sucho přispívají k výskytu a šíření požárů. V loňském roce byly zaznamenány rekordní požáry v oblasti Sibiře, Arktidy, Amazonie a Austrálie. Ohně se často nedaří uhasit a snadno se rozšíří stovky kilometrů daleko. Tyto požáry, kromě toho, že zničí lidská a zvířecí obydlí, uvolňují do atmosféry nebezpečné množství oxidu uhličitého. Příčinou stále častějších požárů jsou bouřky a vyšší, než průměrné teploty spojené se změnou klimatu.

Neexistence sněhové pokrývky

Vzhledem k rostoucím teplotám a zvýšenému odpařování se snižuje tloušťka a trvanlivost sněhové pokrývky. Následkem je ještě větší odpařování vody v půdě a snížení množství podzemním a nadzemních vodních zdrojů.

Rizika spojená se zajištěním dodávek elektřiny

Důsledkem dlouhotrvajícího sucha a změny klimatu může být i narušení dodávek elektřiny. Může dojít k neočekávanému a náhlému výpadku, který by mohl ovlivnit jakoukoli zemi, bez ohledu na stupeň jejího hospodářského rozvoje. A přiznejme si, nejsme už tak trochu na elektřině závislí?

Šíření infekčních onemocnění

Podle výzkumů se infekční nemoci šíří rychleji a snadněji v důsledku rychlých demografických, enviromentálních, sociální a technologických změn. Příkladem může být například onemocnění lymskou boreliózou, kdy se počet případů onemocnění přenášených klíšťaty za posledních 10 let ztrojnásobil a klíšťová encefalitida narostla za posledních 21 let více než jedenáctkrát.

Energeticky úsporné bydlení jako reakce na změny klimatu

Hlavním spotřebitelem fosilních paliv jsou budovy. Tradiční budovy spotřebovávají 40 % celkové energie, a jsou proto jednou z hlavních příčin emisí skleníkových plynů. Nedostatečná izolace, nebo její úplná absence mají největší vliv na zbytečnou spotřebu energie na vytápění, nebo klimatizaci.

Snížení spotřeby energie v domácnostech je dobrým způsobem, jak minimalizovat emise uhlíku a zajistit částečnou nezávislost ekonomiky na fosilních palivech. Navíc pokud se konstrukce nově stavěných nebo rekonstruovaných objektů přizpůsobí měnícím se povětrnostním podmínkám, může se pak v budově pohodlně a úsporně žít. Odpovědi na otázky, jak snížit energetické zatížení budovy, nám mohou dát například energeticky účinné budovy s nulovými emisemi nebo budovy s téměř nulovou spotřebou energie.

Co vlastně znamená energeticky účinná budova?

Energeticky úsporný pasivní dům spotřebuje maximálně 15 kWh/m² (obytné plochy) tepla na vytápění za rok. Jeho primární energetická spotřeba všech energií nesmí překročit 120 kWh/m² obytné plochy a objekt musí být neprůvzdušný. Jeho poptávka po energiích však může být menší – některé budovy vůbec nepotřebují zdroj vytápění. Dosažení této nízké spotřeby energie je způsobeno optimální izolací a využitím sluneční, větrné a geotermální energie, stejně jako rekuperací tepla z prakticky jakéhokoli zdroje v domácnosti – ze vzduchu, osvětlení, domácích spotřebičů a dokonce i ze zdrojů získaných ze samotných obyvatel domu.

Energeticky úsporné budovy jsou chráněny zvenčí silnou izolační vrstvou. Stěny a střecha jsou také adekvátně izolované. V důsledku toho se dají obnovitelné zdroje energie a rekuperace tepla využívat efektivně. Energeticky úsporné domy jsou vybavené ventilačními systémy s výměníky tepla a vzduchotěsnými nízkoemisními okny. Kromě měřitelných úspor je pro obyvatele takového domu důležité příznivé mikroklima, které zahrnuje optimální teplotu a vlhkost vzduchu.

Malý krok pro vás, velký krok pro Zemi

Někteří lidé si nedokážou představit, jak jsou důležití. Nevěří, že i oni sami mohou malými změnami, jako je například snížení spotřeby plastových sáčků, dojíždění do práce na kole, nebo používání hybridních aut, zachránit svět před zničením. Co kdybychom tedy jen trochu pozměnili naše každodenní návyky? Podívejte se na příklady, které ukazují, že i na maličkostech záleží.

Věnujte pozornost vytápění vašeho domu

Investice do správné izolace budov je investicí na x let dopředu, která mimo jiné přináší také významné úspory. Popřemýšlejte nad tím, jak topíte. Určitě netrávíte stejné množství času ve všech svých místnostech. Ty, ve kterých pobýváte nejméně, můžete vytápět na méně stupňů. Díky zateplení nebude navíc teplo unikat zbytečně ven. Izolace má svůj velký vliv i v létě, kdy se místnosti nepřehřívají a vy tak nemusíte používat klimatizaci.

Jezte méně masa

Snížení poptávky po živočišných produktech by se snížila emise skleníkových plynů spojených s masným průmyslem. Přechod na rostlinnou stravu navíc snižuje celkovou plochu pastvin, což vede k nižší uhlíkové stopě spojené s pěstováním dobytka. Činnosti související s chovem, porážkou a zpracováním zvířat přispívají k celkovým emisím skleníkových plynů zhruba 15 procenty. A to je pro srovnání více, než co produkují letadla, auta, lodě a jakýkoliv jiný dopravní prostředek!

Kolo místo auta

Tím, jak se ve velkým městech zlepšuje infrastruktura pro cyklisty, často je mnohem rychlejší se dostat do práce na kole, než autem. Pokud můžete, snažte se jezdit na kole alespoň v některých dnech. Pokud vás kolo neláká, zvolte alespoň hromadnou dopravu. Obzvlášť, pokud je vaše město vybavené elektrickým vozovým parkem.

Voda nad zlato

Při čištění zubů zavírejte kohoutek a místo koupání se sprchujte. Neperte a nepoužívejte myčku nádobí, dokud nejsou úplně plné. Pokud máte zahradu, pořiďte si nádoby pro sběr dešťové vody. Můžete tak ušetřit nejen pitnou vodu, ale i spoustu peněz.

Třídění odpadu

Třídění odpadu se stává čím dál běžnějším, ale ne každý se do něj zapojuje a ví, jak na to. Pokud budete třídit, přispíváte k jeho opětovnému použití. Recyklace odpadů je v boji proti změně klimatu nesmírně důležitá. A pamatujte, ne všechny odpadky musí být nutně odpadky.

Přizpůsobte se a podnikněte kroky

Zdá se, že změna klimatu je nezvratná, ale stále existuje šance, že ji můžeme zpomalit. Člověk je ve své podstatě inteligentní bytost, která se umí k problémům postavit čelem. I z toho důvodu už jsme některé věci zavedli a jejich účinky jsou vidět. Na druhé straně je potřeba podpořit inovativní projekty na zastavení globálního oteplování.

Pokud budete přemýšlet nad budoucností a využijete nové možnosti, které stavebnictví nabízí, povede to ke snížení spotřeby energií a tím i ke snížení negativního dopadu na životní prostředí. Navíc se vám bude mnohem příjemněji bydlet a ušetříte nemalé peníze za provoz domu.

I malé změny jsou důležité a využíváním zdrojů, které sama příroda nabízí, se lépe přizpůsobíte změně klimatu. A co víc, můžete dokonce zastavit už nastartovaný proces zhoršování životního prostředí.

Podívejte se také zde: „Rekuperace, izolace a pevná střešní konstrukce jsou základem pro dům odolný proti změnám klimatu„.

The post Život je čím dál víc ovlivněný změnou klimatu. Co dělat, abychom ji přežili? appeared first on BYDLENÍ VE VATĚ.

Tepelná ztráta je množství tepla, které v daném okamžiku uniká z domu do exteriéru. A nezáleží na tom, zda prostupem přes stěny či okna, nebo větráním. Hodnota tepelné ztráty domu se počítá pro konkrétní teplotu – pro extrémnější chlad. V Česku se tepelné ztráty počítají obvykle pro teplotu ‒15 °C, v horských lokalitách je to o něco více (‒18 °C) a naopak ve městech a teplých oblastech méně (‒12 °C).

Možná vás napadne, že v zimě přece leckde bývají teploty i o hodně nižší než uvedených ‒15 °C. I v takovém případě je vypočtená tepelná ztráta věrohodná, protože domy obvykle mají nějakou tepelnou akumulační schopnost a s krátkodobými poklesy teploty pod výpočtovou hodnotu se bez problémů vyrovnají. Opakem tepelných ztrát jsou tepelné zisky domu, například pokud interiér domu skrze okna prohřívá slunce.

Tepelná ztráta domu zjednodušeně řečeno vypovídá o tom, jakým výkonem musíte doma topit, abyste dům při uvedené výpočtové teplotě vytopili. Jedná se tedy o důležitou charakteristiku třeba při rekonstrukcích topení, pořizování nových zdrojů tepla, kalkulaci nákladů na vytápění a tak podobně. Výpočet tepelné ztráty domu před a po zateplení vám také ukáže efekt tohoto opatření a můžete z něj i dále modelovat například celkové úspory nákladů na energie a ekonomickou návratnost.

Jak spočítat tepelnou ztrátu domu?

Vypočítat tepelnou ztrátu domu není úplně jednoduché. Zpravidla tento výpočet za pomoci specializovaného softwaru provádí projektant nebo energetický specialita. Orientační výpočet si ale můžete provést sami v online nástroji na portálu TZB-Info, který je určen pro zájemce o dotaci v programu Nová zelená úsporám. Kalkulačku můžete využít také pro vyhodnocení efektu zateplení domu. Formulář na stránce ovšem není jednoduchý a potřebujete znát celou řadu parametrů vaší stavby. Patří mezi ně zejména:

• Plochy zdí, oken a dveří – Tyto hodnoty můžete najít třeba v projektu.

• Objem celého domu – Objem domu by měl být též uveden v projektu, můžete jej ale vypočítat z rozměrů.

• Součinitel prostupu tepla jednotlivých prvků domu (stěny, okna, střecha) – Tyto hodnoty zkuste najít třeba v údajích výrobce. Měly by být uvedeny také ve stavební dokumentaci.

• Způsob a typ větrání – Vyberte z nabízených možností ve formuláři.

Hodnoty se snažte uvádět co nejpřesnější. Pokud nějaké neznáte, použijte nápovědu nebo prostě v příslušných políčkách formuláře ponechte původní data. Celkový výsledek – tepelná ztráta domu ve wattech – se průběžně aktualizuje podle zadaných údajů.

Zjistíte také efekt zateplení

Po zadání údajů vám kalkulačka ukáže tepelnou ztrátu domu a zároveň zobrazí koláčový graf znázorňující, kudy vám uniká nejvíce tepla. Přesnost určení tepelné ztráty závisí hlavně na přesnosti zadaných údajů, což ostatně zdůrazňují sami autoři webové kalkulačky. Přesto zde snadno uvidíte třeba efekt zateplení fasády a střechy. Zateplením těchto částí domu například pomocí 160mm minerální vlny můžete tepelnou ztrátu domu snížit téměř na třetinu. Další velký efekt pak bude mít kupříkladu výměna oken.

Čtěte další zajímavý článek: Tepelná modernizace domu – jak se na ni připravit?

The post Jak spočítat tepelnou ztrátu domu appeared first on BYDLENÍ VE VATĚ.