Kdo z nás netoužil po vlastním domečku, který by byl oázou klidu a pohody. Při plánování budoucího bydlení, kdy řešíme místo pro stavbu, vzhled domku, vybíráme technologie a konkrétní řešení, které pro stavbu využijeme, bychom měli myslet i na vypořádání se s rostoucími následky změny klimatu.

Náš budoucí dům bychom měli přizpůsobit nejen dnešnímu relativně mírnému klimatu, ale také podmínkám, které tu budou za několik desítek let. Při plánování našeho budoucího domova vychom měli brát v potaz i relativně mírné klima, ve kterém žijeme. A důležité je také vzít v úvahu, jak bude klima vypadat za několik desítek let.

A pro správné rozhodnutí potřebujeme relevantní informace. Odborníci se shodují, že v našich zeměpisných šířkách budou čím dál větší samozřejmostí klimatické extrémy. Žádné pozvolné oteplování, ale spíše meteorologická horská dráha: vlny veder a sucha střídané obdobím intenzivních dešťů a silných větrů. Tak, jak je dnes známe zejména z televizních zpráv ze světa. I přestože průměrná teplota na Zemi stoupá, občas nás překvapí silné mrazy a sněhové bouře.

Silný a nárazový vítr bude běžný

Extrémní projevy počasí rok od roku rostou. Jednu z největších hrozeb pro budovy představuje silný vítr. Majitelé nemovitostí mívají často obavy, nakolik silným poryvům větru odolá jejich střecha.

Vše začíná správným návrhem, na který navazuje kvalitní provedení.  Již ve fázi projektu je důležité soustředit pozornost na vytvoření pevné a odolné konstrukce. Nosná konstrukce střechy a střešní plášť musí být navrženy tak, aby vydržely vítr, déšť i sníh. Konstrukční řešení krovu by mělo být doprovázeno odborným statickým posouzením vůči působení větru, které vychází z ČSN EN 1991-1-4.

Pečlivé a odborné provedení střechy a výběr kvalitní střešní krytiny jsou klíčové pro zajištění dlouhé životnosti střechy. Je nutné věnovat pozornost pečlivému upevnění i v místech, která jsou nejvíce namáhána větrem, jako je připevnění u okraje střechy, v hřebeni, kolem komínu nebo oken. Střešní krytinu je vhodné uchytit ke krovu i uprostřed, především u střech s vysokým sklonem. Takto lze zabránit nadzvedávání krytiny větrem. Na okraje střechy je možné namontovat závětrné lišty.

Dalším rizikovým bodem jsou místa, kde jsou krokve podpírány pozednicí. Je důležité spojit krokev s věncem a pozednicí. Dodatečné upevnění krokve k pozednici lze provést pomocí šikmého zatkoukání dlouhých krokevních hřebíků, příp. pomocí speciálních plechových spojek. Krokve budou takto pevněji spojené s konstrukcí. Pomocí železobetonových sloupků je možné zvýšit nosnost stěny, a to pokud je pozednice podepřená na věnci půdní nadezdívky.

V souvislosti se změnami klimatu doporučujeme vybrat opravdu odolnou konstrukci střechy. Výběr střešní krytiny je rovněž velice důležitý. Obecně platí, že bezpečnost střechy při silném větru je tím větší, čím těžší je krytina. Mezi těžké krytiny patří např. pálené nebo betonové tašky, břidlice apod. Při volbě těžší krytiny je nutné provést i pevnější konstrukci budovy, což se odrazí v celkové odolnosti konstrukce vůči působení větru. Zvolit můžeme i lehkou střešní krytinu, např. plechovou. Je nutné pamatovat na dodatečné upevnění a spojení pozednice s venkovní stěnou.

Každá střešní krytina vyžaduje speciální způsob montáže, který by měl vycházet i ze statického výpočtu a zohlednit mj. povětrnostní vlivy na daném území. Je nutné používat správný spojovací materiál, který nabízí výrobce krytiny a je určený k danému typu krytiny. Montáž kvalitní krytiny je vhodné svěřit odbornému dodavateli – prověřené montážní firmě.

Odolnost konstrukce vůči větru významně zvýší i dodržení předepsaných pravidel a postupů. 100% odolnost střechy vůči tornádu sice zajištěna nebude, tato opatření však podstatně zvýší šance střechy odolat působení běžného silnějšího větru nebo vichřice.

Podívejte se na tento článek: Tepelné čerpadlo ve starém domě?

Rekuperace v domě

Dalším problémem, který přináší změna klimatu, je velmi horké počasí, které ne každý může snášet dobře i po zdravotní stránce. Naštěstí zde pomohou normy pro zateplení budov, které se v posledních letech zpřísňují. Protože to, co chrání stěny před chladem, chrání také před teplem.

Dokonalým řešením je minerální vlna. Má totiž jednak skvělé tepelně izolační vlastnosti a jednak je odolná. A co je důležité, je i nehořlavá, což může mít v budoucnu velký význam. Kromě toho lze minerální vlnu použít v celém domě, nejenom na stěny a střechu. Můžeme izolovat příčky i podlahy, provést izolaci krbu nebo jeho rozvodů. Důležitý je také solární faktor skla, který nám říká, kolik energie ze slunečního záření proniká do interiéru v podobě tepla. Cílem je mít tento faktor co nejnižší, abychom pak nemuseli zastínit prostorná okna, která navrhl architekt.

Součástí současných nových nebo i rekonstruovaných domů může být rekuperace.

CO JE TO REKUPERACE? Rekuperační zařízení instalujeme pro zpětné získávání tepla, abychom mohli v zimě ohřívat chladný vzduch zvenku a v horkých letních dnech ochlazovat vnější teplý vzduch. Znehodnocený vzduch odchází z domu a na jeho místo je přiváděn vzduch čerstvý. Výměnou vzduchu redukujeme vzdušnou vlhkost a vyhneme se takto tvorbě plísní a hub. Tímto způsobem můžeme v moderních nebo zateplených domech zajistit zdravé mikroklima a ušetřit přitom náklady na energie. Kvalitní rekuperace dokáže zachytit při ventilaci rovněž prach a pylové částice, což ocení především alergici.

Fotovoltaické solární systémy

Kdybychom doma měli všichni klimatizaci a rekuperaci, poptávka po elektřině by se výrazně zvýšila. V případě, že by se v budoucnu objevily potíže s udržováním efektivních energetických sítí, pak může docházet k častým a dlouhým přerušením dodávek energie. Řešením je instalace fotovoltaického zařízení pro získání energie z obnovitelných zdrojů.

Řada investorů uvažuje o instalaci fotovoltaiky již při plánování novostavby. V našich podmínkách je vhodné mít střechu orientovanou na jih, se sklonem kolem 35 stupňů.

Domácnost si může vyrobit vlastní energii pro vlastní spotřebu a být tak energeticky nezávislá. Získávání energie z obnovitelných zdrojů podporuje stát, který se ke snížení emisí CO2 zavázal. Výrobu vlastní energie podporuje stát prostřednictvím dotačního programu Nová zelená úsporám. Majitelé rodinných domů mohou na pořízení solárních fotovoltaických systémů získat od státu 35 až 170 tisíc korun. Při splnění podmínek dotačního programu lze dotaci získat do konce roku 2021.

Čtěte jak být eco a jak získat certifikáty LEED a BREEAM.

Jak chránit dům před povodněmi?

Pokud se dům nachází na pozemku v blízkosti řeky, pak jsou na místě obavy ze záplav, které mohou být také stále častějším jevem kvůli změnám klimatu. Jak nový dům před povodní ochránit?

Můžeme provést terénní úpravy a dům umístit na vyvýšené místo, vytvořené např. pomocí umělého valu. Nabízí se také možnost uzpůsobit konstrukci domu a dům umístit do výšky, např. pomocí železobetonových nosníků. Tato konstrukce chrání dům před povodní a rovněž umožní odtok vody pod domem. Další možností je provést opláštění protipovodňovými deskami, které uzavřou všechny vstupy, jako jsou dveře, okna, apod. Toto opatření může být dostatečné při menší záplavě, nemusí být však dostačující v případě velké povodně.

Dům lze postavit pomocí speciální konstrukce tak, aby voda, která vnikne do domu nenapáchala výrazné škody. Spodní patro, tzv. technické patro je postavené z odolných materiálů tak, aby povodeň vydrželo. Voda, která do patra vnikne v technickém patře pak nezpůsobí žádnou škodu. Tento způsob lze použít v případě, že je dům ohrožen spodní vodou a může dojít např. k popraskání podlah.

Pro stavbu domu v ohrožené oblasti je vhodné zvolit velmi odolné a málo nasákavé materiály.

Na druhé straně bojujeme se suchem, které v posledních letech sužuje Česko. Pro boj se suchem Ministerstvo životního prostředí spustilo dotační program Dešťovka. Cílem je podpora zasakování a udržení vody jak ve volné krajině, tak na zastavěných územích měst. Pro zajištění dostatečného množství vody si můžeme nainstalovat systém sběru srážkové a odpadní vody, kterou následně využijeme v domácnosti i na zahradě.

Přežít nadcházející změny klimatu v klidu a bez zbytečných potížích je možné za dodržení několika kroků: zesílená a odolná střecha, solární sklo, kvalitní minerální izolace, rekuperace, fotovoltaické panely, protipovodňová ochrana nebo zachytávání srážkové vody.

The post Rekuperace, izolace a pevná střešní konstrukce jsou základem pro dům odolný proti změnám klimatu appeared first on BYDLENÍ VE VATĚ.

Dokážete si vzpomenout, kdy jste naposledy postavili sněhuláka? A kdy jste viděli padat sníh? Jaro už také není to, co bývalo. A někteří z vás zažili na vlastní kůži, že jet na dovolenou k moři neznamená pokaždé záruku, že se budete slunit na pláži. Hlavním důvodem, proč tomu tak je,  je změna klimatu. Jak se s ní naučit žít?

Vývoj změny klimatu je jev, který ovlivňuje nás všechny. Zažíváme ho doslova na vlastní kůži. Klimatický systém se vyvíjí od vzniku atmosféry, což je zhruba 4,5 miliardy let. Jedná se o vzájemné působení atmosféry, hydrosféry, kryosféry, povrchu země a biosféry. Na změnu klimatu působí jak vnější (např. množství příchozího slunečního záření), tak vnitřní faktory, jako je lidská činnost (antropogenní změny) nebo vliv přírodních faktorů.

Termín „globální změna klimatu“ se používá v souvislosti s tzv. globálním oteplováním (zvýšení průměrné teploty zemského povrchu v reakci na zvýšení koncentrace skleníkových plynů v atmosféře) a souvisejících jevů. Průměrná teplota naší planety se od průmyslové revoluce zvýšila o více než 1 °C. Účinky zvýšení už teď pociťujeme na celém světě.

Co je vlastně příčinou změny klimatu?

Přímou příčinou tohoto drastického zvýšení teploty je spalování fosilních paliv (uhlí, ropy, zemního plynu) používané k vytápění budov, výrobě elektřiny, dopravě a průmyslu, jakož i související dodatečné emise skleníkových plynů do atmosféry. To vše způsobuje zvýšení průměrné globální teploty.

Předtím, než lidstvo začalo používat suroviny, jako je uhlí, ropa nebo zemní plyn, byla zachovaná rovnováha záření (energetická bilance mezi energií pocházející ze Slunce a emisemi záření ze Země do vesmíru). Nebyly narušené přírodní procesy na Zemi a teplota se během staletí a tisíciletí měnila jen velmi pomalu. Taková pomalá změna klimatu je přírodní jev, a přestože teploty kolísaly, příroda měla čas se jim přizpůsobit a vyvíjet se. Dnešní dynamické změny nám takovou příležitost nedávají.

Jaké jsou důsledky změny klimatu?

Důkazem změny klimatu je skutečnost, že v zimě už je čím dál, tím více vzácné, aby padal sníh, jaro začíná mnohem dříve, než obvykle a i teploty jsou mnohem vyšší.. Změny se dotýkají přímo nás všech. Situace je samozřejmě mnohem vážnější. Je důležité si uvědomit, že některé procesy již intenzivně probíhají a brzy mohou mít ještě závažnější dopad na životní prostředí, než absence chladné zimy. Stojí za to se nad současným stavem důkladně zamyslet, abychom se mohli účinně chránit před jejich následky.

Mezi nejpalčivější následky probíhajících procesů patří:

Sucha

V případě sucha hrozí riziko, že nebudeme schopní zajistit dostatečný přístup k pitné vodě (na pití, vaření, koupání, zavlažování apod.). Co to v praxi znamená? Mimo jiné dojde k postupnému kolapsu zemědělství, problémům s dodávkami potravin, zvýšení jejich cen a snížení dostupného množství.

Povodně

Jedná se o jedno z hlavních přírodních nebezpečí, které se za určitých okolností může stát katastrofou. Intenzivní srážky často vedou k rozvodnění řek, lokálním záplavám a rozsáhlým škodám. Stejně jako sucho, představují povodně hrozbu pro zemědělství a dodávky potravin.

Zvyšování průměrné teploty vzduchu

Na základě pravidelných měření se červenec 2019 ukázal být jedním z nejžhavějších v historii globálního měření teploty i měření teploty u nás. Padala řada rekordů. Vysoké teploty ovlivňují běžné fungování lidí. Řada z nich má problémy dělat  každodenní běžné činnosti. S růstem teplot se zvyšuje používání klimatizací, které pak zase nadměrně zvyšují poptávku po elektřině. Kolečko se uzavírá.

Požáry

Vysoké teploty a sucho přispívají k výskytu a šíření požárů. V loňském roce byly zaznamenány rekordní požáry v oblasti Sibiře, Arktidy, Amazonie a Austrálie. Ohně se často nedaří uhasit a snadno se rozšíří stovky kilometrů daleko. Tyto požáry, kromě toho, že zničí lidská a zvířecí obydlí, uvolňují do atmosféry nebezpečné množství oxidu uhličitého. Příčinou stále častějších požárů jsou bouřky a vyšší, než průměrné teploty spojené se změnou klimatu.

Neexistence sněhové pokrývky

Vzhledem k rostoucím teplotám a zvýšenému odpařování se snižuje tloušťka a trvanlivost sněhové pokrývky. Následkem je ještě větší odpařování vody v půdě a snížení množství podzemním a nadzemních vodních zdrojů.

Rizika spojená se zajištěním dodávek elektřiny

Důsledkem dlouhotrvajícího sucha a změny klimatu může být i narušení dodávek elektřiny. Může dojít k neočekávanému a náhlému výpadku, který by mohl ovlivnit jakoukoli zemi, bez ohledu na stupeň jejího hospodářského rozvoje. A přiznejme si, nejsme už tak trochu na elektřině závislí?

Šíření infekčních onemocnění

Podle výzkumů se infekční nemoci šíří rychleji a snadněji v důsledku rychlých demografických, enviromentálních, sociální a technologických změn. Příkladem může být například onemocnění lymskou boreliózou, kdy se počet případů onemocnění přenášených klíšťaty za posledních 10 let ztrojnásobil a klíšťová encefalitida narostla za posledních 21 let více než jedenáctkrát.

Energeticky úsporné bydlení jako reakce na změny klimatu

Hlavním spotřebitelem fosilních paliv jsou budovy. Tradiční budovy spotřebovávají 40 % celkové energie, a jsou proto jednou z hlavních příčin emisí skleníkových plynů. Nedostatečná izolace, nebo její úplná absence mají největší vliv na zbytečnou spotřebu energie na vytápění, nebo klimatizaci.

Snížení spotřeby energie v domácnostech je dobrým způsobem, jak minimalizovat emise uhlíku a zajistit částečnou nezávislost ekonomiky na fosilních palivech. Navíc pokud se konstrukce nově stavěných nebo rekonstruovaných objektů přizpůsobí měnícím se povětrnostním podmínkám, může se pak v budově pohodlně a úsporně žít. Odpovědi na otázky, jak snížit energetické zatížení budovy, nám mohou dát například energeticky účinné budovy s nulovými emisemi nebo budovy s téměř nulovou spotřebou energie.

Co vlastně znamená energeticky účinná budova?

Energeticky úsporný pasivní dům spotřebuje maximálně 15 kWh/m² (obytné plochy) tepla na vytápění za rok. Jeho primární energetická spotřeba všech energií nesmí překročit 120 kWh/m² obytné plochy a objekt musí být neprůvzdušný. Jeho poptávka po energiích však může být menší – některé budovy vůbec nepotřebují zdroj vytápění. Dosažení této nízké spotřeby energie je způsobeno optimální izolací a využitím sluneční, větrné a geotermální energie, stejně jako rekuperací tepla z prakticky jakéhokoli zdroje v domácnosti – ze vzduchu, osvětlení, domácích spotřebičů a dokonce i ze zdrojů získaných ze samotných obyvatel domu.

Energeticky úsporné budovy jsou chráněny zvenčí silnou izolační vrstvou. Stěny a střecha jsou také adekvátně izolované. V důsledku toho se dají obnovitelné zdroje energie a rekuperace tepla využívat efektivně. Energeticky úsporné domy jsou vybavené ventilačními systémy s výměníky tepla a vzduchotěsnými nízkoemisními okny. Kromě měřitelných úspor je pro obyvatele takového domu důležité příznivé mikroklima, které zahrnuje optimální teplotu a vlhkost vzduchu.

Malý krok pro vás, velký krok pro Zemi

Někteří lidé si nedokážou představit, jak jsou důležití. Nevěří, že i oni sami mohou malými změnami, jako je například snížení spotřeby plastových sáčků, dojíždění do práce na kole, nebo používání hybridních aut, zachránit svět před zničením. Co kdybychom tedy jen trochu pozměnili naše každodenní návyky? Podívejte se na příklady, které ukazují, že i na maličkostech záleží.

Věnujte pozornost vytápění vašeho domu

Investice do správné izolace budov je investicí na x let dopředu, která mimo jiné přináší také významné úspory. Popřemýšlejte nad tím, jak topíte. Určitě netrávíte stejné množství času ve všech svých místnostech. Ty, ve kterých pobýváte nejméně, můžete vytápět na méně stupňů. Díky zateplení nebude navíc teplo unikat zbytečně ven. Izolace má svůj velký vliv i v létě, kdy se místnosti nepřehřívají a vy tak nemusíte používat klimatizaci.

Jezte méně masa

Snížení poptávky po živočišných produktech by se snížila emise skleníkových plynů spojených s masným průmyslem. Přechod na rostlinnou stravu navíc snižuje celkovou plochu pastvin, což vede k nižší uhlíkové stopě spojené s pěstováním dobytka. Činnosti související s chovem, porážkou a zpracováním zvířat přispívají k celkovým emisím skleníkových plynů zhruba 15 procenty. A to je pro srovnání více, než co produkují letadla, auta, lodě a jakýkoliv jiný dopravní prostředek!

Kolo místo auta

Tím, jak se ve velkým městech zlepšuje infrastruktura pro cyklisty, často je mnohem rychlejší se dostat do práce na kole, než autem. Pokud můžete, snažte se jezdit na kole alespoň v některých dnech. Pokud vás kolo neláká, zvolte alespoň hromadnou dopravu. Obzvlášť, pokud je vaše město vybavené elektrickým vozovým parkem.

Voda nad zlato

Při čištění zubů zavírejte kohoutek a místo koupání se sprchujte. Neperte a nepoužívejte myčku nádobí, dokud nejsou úplně plné. Pokud máte zahradu, pořiďte si nádoby pro sběr dešťové vody. Můžete tak ušetřit nejen pitnou vodu, ale i spoustu peněz.

Třídění odpadu

Třídění odpadu se stává čím dál běžnějším, ale ne každý se do něj zapojuje a ví, jak na to. Pokud budete třídit, přispíváte k jeho opětovnému použití. Recyklace odpadů je v boji proti změně klimatu nesmírně důležitá. A pamatujte, ne všechny odpadky musí být nutně odpadky.

Přizpůsobte se a podnikněte kroky

Zdá se, že změna klimatu je nezvratná, ale stále existuje šance, že ji můžeme zpomalit. Člověk je ve své podstatě inteligentní bytost, která se umí k problémům postavit čelem. I z toho důvodu už jsme některé věci zavedli a jejich účinky jsou vidět. Na druhé straně je potřeba podpořit inovativní projekty na zastavení globálního oteplování.

Pokud budete přemýšlet nad budoucností a využijete nové možnosti, které stavebnictví nabízí, povede to ke snížení spotřeby energií a tím i ke snížení negativního dopadu na životní prostředí. Navíc se vám bude mnohem příjemněji bydlet a ušetříte nemalé peníze za provoz domu.

I malé změny jsou důležité a využíváním zdrojů, které sama příroda nabízí, se lépe přizpůsobíte změně klimatu. A co víc, můžete dokonce zastavit už nastartovaný proces zhoršování životního prostředí.

Podívejte se také zde: „Rekuperace, izolace a pevná střešní konstrukce jsou základem pro dům odolný proti změnám klimatu„.

The post Život je čím dál víc ovlivněný změnou klimatu. Co dělat, abychom ji přežili? appeared first on BYDLENÍ VE VATĚ.

S příchodem epidemie koronaviru se většina pozornosti médií a lidí upnula na řešení problémů s jeho šířením. Naléhavé otázky týkající se změny klimatu zůstaly nedořešené. Bohužel to neznamená, že problém zmizel. Stále více pociťujeme účinky oteplování, jako jsou extrémní výkyvy počasí (silný nárazový vítr, mohutné bouřky, vedra a sucha).

Naše zdraví si sice chráníme rouškou, ale na druhé straně nám uniká, že naše planeta také potřebuje péči. Pokud chceme pohodlně, bezpečně a zdravě žít, musíme se postarat, abychom co nejméně zvyšovali míru jejího znečištění. Zatímco na venkově lze emise škodlivých látek snížit například tepelnou izolací budov, ve velkých městech, která se navíc potýkají i se znečištěním ovzduší nadměrnou dopravou, je potřeba podpořit izolace i jinými způsoby.

V této chvíli mohou přijít na pomoc obnovitelné zdroje energie. Jejich použití však dává smysl pouze tehdy, pokud nejprve snížíme tepelné ztráty v budovách. Jak tedy snížit míru znečištění ve městech, kde populace a s ní související doprava neustále rostou?

Urbanizace a obnovitelné zdroje energie

Dnes žije ve městech 74 % Evropanů. Odhaduje se, že díky pokračujícímu populačnímu růstu a urbanizaci dojde do roku 2050 k navýšení počtu obyvatel ve městech o přibližně 2,5 miliardy lidí. Budeme se potýkat se zvýšenou mírou znečištění, dalšími změnami klimatu a problémy s nakládáním s odpady.

V Evropě jsou budovy (jak obytné, tak komerční) odpovědné za více než dvě třetiny celkových emisí skleníkových plynů. Pokud by se u nich snížil podíl využití konvenčních zdrojů energie ve prospěch energie z obnovitelných zdrojů, měly by velký vliv na snížení znečištění ve městech. Jedná se o efektivnější, levnější a ekologické řešení. A co víc, mnohem lepších výsledků by se dosáhlo, pokud by byly budovy navíc tepelně izolované a energie by neunikala zbytečně ven.

Solární energie

Větrné nebo solární farmy se často staví v méně obydlených oblastech, protože ve městě to vzhledem k velkému počtu budov, požadavku na prostor a obrovské koncentraci lidí není možné. Pro města jsou vhodné solární panely. Dají se umístit na střechy rodinných domů, kancelářských budov, ale i na univerzity, školy, knihovny a rekreační objekty. Jejich využíváním se snižují náklady nejen na spotřebu elektrické energie, ale dají se využít i pro jiné účely, jako je provozování parkovacích automatů, chytrých laviček, osvětlení billboardů nebo dopravních značek. Zajímavé pro obyvatele by mohlo být vytvoření dobíjecích stanic pro elektrická auta, skútry a kola.

Větrné elektrárny ve tvaru stromu

Myšlenka tzv. chytrých měst pobízí k neustálému vymýšlení nových možností. V následujících letech budeme pravděpodobně znát mnohem více nových řešení pro využívání obnovitelných zdrojů. Již dnes se v ulicích velkoměst objevují větrné elektrárny ve tvaru vysokých stromů. Tzv. energetické stromy využívají malé vzdušné proudy, které proudí mezi budovami a městskou infrastrukturou a napájejí větrné turbíny ve svých listech. Některé umí získávat i sluneční energii, takže i při slabém větru představují bohatý zdroj obnovitelné energie.

Udržitelný rozvoj je klíčem ke zlepšení kvality ovzduší ve městech

Zlepšení životního prostředí ve městech závisí hlavně na správném návrhu, výstavbě a provozu budov. V aglomeracích se bude lépe žít pouze tehdy, pokud nové technologie půjdou ruku v ruce s dostatečnou tepelnou izolací budov. Vhodně izolované budovy budou energeticky účinnější a sníží se spotřeba energií pro jejich provoz. Podle Buildings Performance Institute Europe (BPIE) je většina budov v Evropě stále energeticky neefektivní. Je důležité, že při stavbě nebo rekonstrukci domu roste zájem o trvanlivé a ekologicky šetrné a udržitelné výrobky. Vhodným řešením jsou izolace z kamenné vlny. Jsou přírodní, odolné, trvanlivé a recyklovatelné. Umožňují vytvářet budovy odolné proti povětrnostním vlivům a zároveň nabízí udržitelné řešení. Pokud se dům izoluje kamennou vlnou, dojde ke snížení spotřeby elektrické energie. V zatepleném domě dojde ke snížení úniku tepla, což v konečném důsledku povede i ke snížení emisí. Těží z toho jak jednotlivci (méně spotřebované energie = nižší účty za vytápění), tak životní prostředí (méně spotřebované energie = nižší emise).

RES (renewable energy resources) = vývoj, zdraví a úspory

Stavět nebo rekonstruovat budovy tak, aby byly udržitelné, je velmi důležité. Díky nim se budeme moci podívat do budoucnosti s nadějí, ať už se to týká našeho zdraví a pohodlného žití, nebo i efektivity vynaložených investic. Udržitelné zásady architektury a designu pomohou představitelům měst dosáhnout jejich cílů nejen ve smyslu snížení emisí oxidu uhličitého a smogu. Zlepšení energetické účinnosti budov bude také znamenat snížení účtů za energii a zlepšení životních podmínek a to jak uvnitř, tak venku. A co si budeme povídat, město, které investuje do zdraví a pohody svých obyvatel a do infrastruktury, je mnohem atraktivnější pro podniky i jednotlivce.

Environmentální hodnocení budov

Stále častěji je kladen důraz na snižování emisí škodlivých látek do ovzduší, což se odrazí i na hodnocení budov. V dnešní době je již běžné posuzovat dopady budovy na životní prostředí pomocí průkazu energetické náročnosti budovy.

Z hlediska udržitelného rozvoje je potřeba hodnotit celý životní cyklus budovy. Toto environmentální hodnocení pomůže vyčíslit dopady na životní prostředí, např. jakým způsobem budovy přispívají ke globálnímu oteplování nebo ke spotřebě primárních energií apod. Posuzování životního cyklu budovy zahnuje všechny fáze jejího životního cyklu, kdy se hodnotí těžba primárních surovin pro stavební materiály, jejich výroba a transport, proces výstavby a stavební odpad. Další fází je užívání budovy, kde je posuzována nejenom spotřeba energie, ale i spotřeba vody, údržba, oprava, rekonstrukce nebo výměna prvků na konci životnosti budovy. Životní cyklus budovy je ukončen fází demolice a nakládání s odpady. Posuzuje se rovněž používání materiálů šetrných k životnímu prostředí a vytvoření podmínek pro zdravé vnitřní prostředí.

V současné době různé certifikační systémy motivují investory a architekty, aby při plánování stavby nebo rekonstrukce více přemýšleli nad vlivem budov na životní prostředí, zdraví a spokojenost jejich uživatel v rámci celého životního cyklu budovy.

Pro posuzování budov z hlediska udržitelného rozvoje byla v různých zemích vyvinutá celá řada systémů hodnocení staveb. Budovy tak mohou v současné době získat různé certifikáty kvality zelených budov.

Celosvětově nejrozšířenějšími certifikačními systémy jsou americký LEED a britský BREEAM, německý DGNB a mezinárodní SBTool, které se rozšířily i na český trh. Všechny uvedené metody posuzování jsou založeny na bodovacím systému, který hodnotí plnění kritérií udržitelného rozvoje.

• LEED (Leedership in Energy and Environmental Design)  pro zelené budovy je mezinárodně uznávaný standard navrhování, výstavby a provozování udržitelných a environmentálně šetrných budov. Systém LEED hodnotí celý cyklus životnosti budovy, je rovněž zaměřen na udržitelnou výstavbu jako celku.  Daleko více se zaměřuje na správné hospodaření budovy s energiem a na celkové snížení spotřeby těchto energií. Ze všech systémů má nejkvalitnější hodnocení energetické náročnosti budovy. Systém hodnotí budovu při jejím vzniku nebo při následném provozu, lze rovněž certifikovat vnitřní vybavení nájemních prostor. Certifikace hodnotí dopad na okolí, spotřeby vody a energie, použité materiály, kvalitu vnitřního prostředí a rovněž to, jakou kvalitu nabízí uživatelům pro efektivní práci. LEED nabízí plnění jednotlivých kreditů pro Evropu v rámci evropských norem. Certifikovat je možné nové i stávající budovy, rovněž významné rekonstrukce. LEED se uplatňuje zejména při certifikaci průmyslových, kancelářských, obchodních, rezidenčních budov, logistických objektů, zařízení zdravotní péče, rovněž školských  a ubytovacích zařízení.

• BREEAM (Building Research Establishment Environmental Assessment Method) se zaměřuje především na environmentální aspekty udržitelnosti a více hodnotí celkový dopad budovy na životní prostředí. Budovy jsou hodnoceny z hlediska řízení budov, spotřeby vody a energie, použitých materiálů, nakládání s odpadem, ekologie a znečištění, využití půdy. Váha jednotlivých hledisek je rozdílná v závislosti na lokalitě, ve které se hodnocená budova nachází. Pomocí tohoto systému lze certifikovat různé typy budov. BREEAM International zahrnuje nové i stávající administrativní, obchodní i průmyslové budovy, rovněž veřejné, ubytovací a rezidenční. Systém navazuje na evropské normy, proto ho lze snadno aplikovat v rámci Evropy. BREEAM je v České republice druhým nejrozšířenějším certifikačním systémem.

• SBTool mezinárodní systém pro hodnocení šetrného provozu budov a projektů je využíván v mnoha zemích a certifikace staveb probíhá na národní úrovni. SBToolCZ je národní certifikační nástroj se zaměřením na úroveň kvality budov v souladu s principy udržitelné výstavby. Souvislosti budovy s lokalitou se hodnotí samostatně a nemají vliv na výsledek certifikace. Je využíván hlavně pro certifikaci budov rezidenčních nebo developerských. Certifikovat je možné nové nebo rekonstruované bytové, rodinné domy nebo administrativní budovy. Nástroj nelze využívat v jiných zemích Evropy.

• DGNB (Deutsche Gesellschaft für Nachhaltiges Bauen neboli Německá rada pro udržitelnou výstavbu), jeden z nejsofistikovanějších systémů, který klade důraz na ekologické, ekonomické a sociální potřeby současně. Hodnotí celkový životní a ekonomický cyklus budovy. Hodnotí budovu a její vlastnosti jako celek.

Je třeba dodat, že ačkoli výše uvedené certifikační systémy nejsou povinné, stojí za to se do procesu certifikace zapojit. Jedná se totiž o zajímavý nástroj pro identifikaci a implementaci praktických a měřitelných řešení pro návrh a konstrukci budovy s přihlédnutím k udržitelnosti a péči o životní prostředí.

Využívání obnovitelných zdrojů je pro budoucnost velkých měst klíčové. Ovlivní, zda budeme žít v zdravém životní prostředí, v bezpečí a pohodlně. Zároveň je ale potřeba snížit spotřebu energií v budovách. Jinak bude využívání RES neefektivní a nákladné. Na města čeká velká výzva v hledání vhodných řešení z oblasti energií z obnovitelných zdrojů, zapojení nových technologií, zlepšení energetické účinnosti budov a zmodernizování dopravy. Pokud se podaří všechny uvedené oblasti správně propojit a integrovat, získáme velkou příležitost, jak pozitivně ovlivnit znečištění ovzduší a vytvořit bezpečné a přátelské bydlení ve velkých aglomeracích.

The post Obnovitelné zdroje energií ve městech. Co dalšího by se dalo dělat kromě využití solárních a větrných elektráren? appeared first on BYDLENÍ VE VATĚ.