Ekologicky nejvýhodnější by nejspíš bylo minerální vlnu znovu použít, to ale často není možné. Právě proto se obvykle využívá recyklace, kdy se stará minerální vlna prostě přetaví do formy nového materiálu. Další možností je pak skládkování. Díky svému složení tento materiál nemá žádný negativní vliv na okolní prostředí a lze jej ukládat na běžných skládkách stavebního odpadu.

Odpadu z minerální vlny je minimum

Minerální tepelné izolace se ve stavebnictví používají relativně krátkou dobu. Také z toho důvodu není podíl staré minerální vlny v celkovém množství vyprodukovaného stavebního odpadu příliš velký. To se ale může v budoucnosti změnit. Lze proto očekávat, že technologie recyklace minerální vlny a její přeměna na nový materiál se bude dále rozvíjet.

The post Co se starou minerální vlnou? Nejlepší je recyklace appeared first on BYDLENÍ VE VATĚ.

Desky z kamenné minerální vlny s podélnou orientací vláken

Desky z minerální vlny, jejichž vlákna jsou orientována podélně (v přibližně rovnoběžném směru se stěnou, na níž se aplikují), jako jsou třeba ROCKWOOL FRONTROCK S nebo ROCKWOOL FRONTROCK PLUS, mají výborné tepelně-izolační vlastnosti. Hodí se tedy hlavně tam, kde potřebujete zateplit dům s co nejvyšším efektem. Právě v kontaktním zateplení domů se tento druh materiálu nejvíce používá.

FRONTROCK PLUS

Panely FRONTROCK PLUS jsou určeny pro tepelnou a akustickou izolaci vnějších stěn v systému ETICS. Desky mají tloušťku 100 až 200 mm a jednotnou velikost 1000 x 600 mm.

Více informací

Desky s podélnou orientací vláken je možné lepit a kotvit na dostatečně nosný a pevný podklad. Tyto desky se také nemusejí lepit celoplošně, ale jen v bodech a po obvodu v kombinaci s mechanickým kotvením k podkladu.

Kamenná vlna s kolmou orientací vláken

Kolmá orientace vláken zvyšuje hlavně mechanická odolnost celé izolační desky. Desky s kolmými vlákny mají sice oproti těm s vlákny podélnými asi o maličko vyšší součinitel tepelné vodivosti, mírně horší tepelné vlastnosti jsou ovšem vyváženy dalšími výhodami. Tou největší je dobrá pevnost v tlaku, díky které je možné zateplenou stěnu dále obkládat třeba keramickými dlaždicemi. Je však nutné dodržet podmínky pro aplikaci těžkého obkladu.

Desky s kolmou orientací vláken, jako je třeba ROCKWOOL FRONTROCK L, se na podklad lepí celoplošně. V některých případech je navíc není potřeba jakkoliv dále mechanicky kotvit k podkladu. Těmito deskami se též lépe zateplují různé zaoblené povrchy, obloukové stěny nebo stropy.

FRONTROCK L

Lamelová deska z kamenné vlny s kolmou orientací vláken k povrchu desky. Je určena pro použití ve vnějších kontaktních zateplovacích systémech (ETICS).

Více informací

Kterou desku zvolit?

Volba druhu tepelně-izolačních desek z minerální vlny závisí především na požadavcích konkrétního projektu a na místních podmínkách. V každém případě však oba druhy desek vedle vlastností specifických pro danou orientaci vláken poskytují i ostatní důležité výhody minerální vlny. Především jsou nehořlavé a velmi dobře prodyšné pro vodní páru. Minerální vlna v neposlední řadě rovněž slouží jako výborný zvukový izolant.

The post Jak se liší vlastnosti kamenné minerální vlny v souvislosti s orientací vláken? appeared first on BYDLENÍ VE VATĚ.

Tepelná ztráta je množství tepla, které v daném okamžiku uniká z domu do exteriéru. A nezáleží na tom, zda prostupem přes stěny či okna, nebo větráním. Hodnota tepelné ztráty domu se počítá pro konkrétní teplotu – pro extrémnější chlad. V Česku se tepelné ztráty počítají obvykle pro teplotu ‒15 °C, v horských lokalitách je to o něco více (‒18 °C) a naopak ve městech a teplých oblastech méně (‒12 °C).

Možná vás napadne, že v zimě přece leckde bývají teploty i o hodně nižší než uvedených ‒15 °C. I v takovém případě je vypočtená tepelná ztráta věrohodná, protože domy obvykle mají nějakou tepelnou akumulační schopnost a s krátkodobými poklesy teploty pod výpočtovou hodnotu se bez problémů vyrovnají. Opakem tepelných ztrát jsou tepelné zisky domu, například pokud interiér domu skrze okna prohřívá slunce.

Tepelná ztráta domu zjednodušeně řečeno vypovídá o tom, jakým výkonem musíte doma topit, abyste dům při uvedené výpočtové teplotě vytopili. Jedná se tedy o důležitou charakteristiku třeba při rekonstrukcích topení, pořizování nových zdrojů tepla, kalkulaci nákladů na vytápění a tak podobně. Výpočet tepelné ztráty domu před a po zateplení vám také ukáže efekt tohoto opatření a můžete z něj i dále modelovat například celkové úspory nákladů na energie a ekonomickou návratnost.

Jak spočítat tepelnou ztrátu domu?

Vypočítat tepelnou ztrátu domu není úplně jednoduché. Zpravidla tento výpočet za pomoci specializovaného softwaru provádí projektant nebo energetický specialita. Orientační výpočet si ale můžete provést sami v online nástroji na portálu TZB-Info, který je určen pro zájemce o dotaci v programu Nová zelená úsporám. Kalkulačku můžete využít také pro vyhodnocení efektu zateplení domu. Formulář na stránce ovšem není jednoduchý a potřebujete znát celou řadu parametrů vaší stavby. Patří mezi ně zejména:

• Plochy zdí, oken a dveří – Tyto hodnoty můžete najít třeba v projektu.

• Objem celého domu – Objem domu by měl být též uveden v projektu, můžete jej ale vypočítat z rozměrů.

• Součinitel prostupu tepla jednotlivých prvků domu (stěny, okna, střecha) – Tyto hodnoty zkuste najít třeba v údajích výrobce. Měly by být uvedeny také ve stavební dokumentaci.

• Způsob a typ větrání – Vyberte z nabízených možností ve formuláři.

Hodnoty se snažte uvádět co nejpřesnější. Pokud nějaké neznáte, použijte nápovědu nebo prostě v příslušných políčkách formuláře ponechte původní data. Celkový výsledek – tepelná ztráta domu ve wattech – se průběžně aktualizuje podle zadaných údajů.

Zjistíte také efekt zateplení

Po zadání údajů vám kalkulačka ukáže tepelnou ztrátu domu a zároveň zobrazí koláčový graf znázorňující, kudy vám uniká nejvíce tepla. Přesnost určení tepelné ztráty závisí hlavně na přesnosti zadaných údajů, což ostatně zdůrazňují sami autoři webové kalkulačky. Přesto zde snadno uvidíte třeba efekt zateplení fasády a střechy. Zateplením těchto částí domu například pomocí 160mm minerální vlny můžete tepelnou ztrátu domu snížit téměř na třetinu. Další velký efekt pak bude mít kupříkladu výměna oken.

Čtěte další zajímavý článek: Tepelná modernizace domu – jak se na ni připravit?

The post Jak spočítat tepelnou ztrátu domu appeared first on BYDLENÍ VE VATĚ.

Pro správné zateplení oken je nutné začít už od desek na vnější fasádě. Izolační fasádní desky – například ROCKWOOL FRONTROCK PLUS nebo FRONTROCK S – by měly být ve všech rozích okenních otvorů vyříznuté do tvaru „hokejky“. Spára mezi deskami by neměla lícovat s hranami ostění oken. Zabráníte tak vzniku možných prasklin.

Zateplení ostění oken a dveří

Zatepleno musí být i samotné ostění. Z hlediska optimální funkce celého zateplení nelze ostění prostě vynechat a pouze zapravit třeba zednickým lepidlem. Ostění oken a dveří nejlépe zateplíte kupříkladu tepelně izolačními deskami ROCKWOOL FRONTROCK S v tloušťce podle konkrétních podmínek. Většinou se ostění zatepluje deskami s tloušťkou 20–60 mm, pokud to však místní podmínky dovolí, můžete zde použít i silnější tepelnou izolaci, klidně ve stejné tloušťce jako při zateplení stěn.

Důležité je také správné napojení tepelné izolace na rám okna. Izolace většinou rám okna přesahuje o zhruba 20–30 mm (k rámu těsně přiléhá), mezi omítkou a rámem okna pak musí být pružná část, která zajišťuje patřičné oddilatování. To se řeší buď spárou vyplněnou pružným tmelem, nebo začišťovacími plastovými lištami.

FRONTROCK S

Deska z kamenné vlny s podélnou orientací vláken je určena pro použití ve vnějších kontaktních zateplovacích systémech (ETICS).

Více

Pro nadokenní část je možné na vnější hraně ostění použít speciální profil s okapnicí (může být přiznaná i nepřiznaná), který zajistí dokonalý odvod vody. Po stranách se pak hrany začišťují pomocí rohových lišt a perlinky. Projekt zateplení domu rovněž většinou specifikuje i použití těsnicích pásek. Těmi se oblepují všechny spáry, a to jak pod izolací, tak i nad ní.

Také čtěte: Jak na zateplení garáže, aby zbytečně neunikalo teplo?

Zateplení parapetu

Skladba zateplení parapetu záleží hlavně na použitých materiálech. Pokud bude na vnějších parapetech umístěna třeba kamenná nebo betonová deska, je nutné aplikovat na tepelnou izolaci roznášecí vrstvu, protože velké zatížení by tepelnou izolaci deformovalo. Naopak pod lehké plechové parapety je většinou vložena jen dilatační lišta a další případné součásti.

Zateplení parapetů při výměně oken

Pokud současně se zateplením domu vyměňujete též okna, bývá výhodné použít zateplovací parapetní profil, který se instaluje mezi dolní stěnu ostění a rám. Parapetní profil je tvořen pevnou, ale zároveň dobře tepelně izolující hmotou, jako je třeba Compactfoam. Její použití by mělo zlepšovat mikroklima v interiéru v oblasti parapetů a někteří výrobci oken takové řešení přímo doporučují. Obdobným způsobem lze izolovat dveře v oblasti prahu.

The post Pozor na správné zateplení ostění oken a dveří appeared first on BYDLENÍ VE VATĚ.

Minimální průvzdušnost je jedním ze základních požadavků na kvalitní nízkoenergetickou a pasivní stavbu. Vzduchotěsnost totiž velmi ovlivňuje výsledné energetické nároky stavby. Zjednodušeně řečeno jde o to, aby nám z domu co nejméně unikal teplý vzduch, a čím lépe stavbu utěsníme, tím menší budou náklady na její vytápění. Z toho důvodu se například u dřevostaveb tepelně izolovaných prodyšnou minerální vlnou užívají různé těsnicí folie a všechny instalační spáry a prostupy se zalepují těsnicími páskami.

Právě proto, že je vzduchotěsnost staveb tak důležitá, se obvykle po jejich dokončení provádí takzvaný blower-door test, který poskytne poměrně přesnou představu o tom, jak dobře je stavba utěsněna. Test je pak možné doplnit i dalšími zkouškami – například prohlédnutím domu termokamerou. To se hodí hlavně v případě, že blower-door test nedopadne dobře a ukáže velkou netěsnost stavby. Termokamera pak zobrazí místa, kudy z domu utíká teplý vzduch a která je nutné lépe utěsnit.

Jak se provádí blower-door test?

Blower-door test obvykle realizují specializované firmy. Provádí se tak, že se do některého z obvodových otvorů budovy – obvykle do dveří – umístí rám s osazeným regulovatelným ventilátorem, jenž je v rámu utěsněn plachtou. Odtud tedy pochází anglický název blower-door. Následně se připojí měřicí sondy, které zjišťují vnitřní a venkovní tlak vzduchu. Po zapnutí ventilátoru je v budově vytvářen přetlak nebo podtlak až do chvíle, kdy je mezi vnitřním a venkovním prostředím dosaženo rozdílu 50 Pa. Tento rozdíl přibližně odpovídá tlaku, který vyvíjí vítr o rychlosti 10 m/s a hodnota se označuje n50.

Následně se zjišťuje, jaký objem vzduchu projde přes konstrukci budovy za jednu hodinu a jaký je jeho podíl k celkovému vnitřnímu objemu stavby. Výsledkem je tedy bezrozměrné číslo menší než 1. Například hodnota 0,75 znamená, že za hodinu se při daném tlaku v domě vymění tři čtvrtiny vzduchu.

Kdy jsou výsledky testu v pořádku?

Jakých hodnot je při měření třeba dosáhnout? U nízkoenergetických domů, u nichž je spotřeba tepla na vytápění do 50 kWh/m.a, je potřeba hodnota průvzdušnosti okolo 1,5 maximálně do 1. Pasivní domy musejí splnit přísnější kritérium, požadovaná hranice průvzdušnosti je zde 0,6. Jen pro srovnání, u běžných starých domů se tato hodnota často pohybuje zhruba okolo 7 až 12.

Dobře utěsněná stavba potřebuje větrání

Nejspíš vás při čtení článku napadla otázka, jak je to v takto utěsněných novostavbách s větráním? I dobře zateplený a utěsněný dům potřebuje přísun čerstvého vzduchu. Ten obvykle zajišťuje aktivní větrací systém s rekuperací tepla, který se postará nejen o čerstvý vzduch v místnostech, ale také ještě více snižuje energetické nároky, a tím i náklady na vytápění.

The post Blower-door test: zkouška těsnosti a kvalitního provedení staveb appeared first on BYDLENÍ VE VATĚ.

Dobré zateplení střechy je klíčové pro snížení energetické náročnosti domu. Šikmými plochami totiž z fyzikálního principu (teplý vzduch stoupá vzhůru) uniká více tepla. Tepelná izolace střechy může být provedena jako nadkrokevní nebo mezikrokevní. Zatímco nadkrokevní zateplení je považováno za modernější a z hlediska tepelných mostů často také efektivnější způsob zateplení střech, mezikrokevní tepelná izolace má stále své výhody. Mimo jiné jde o praxí ověřený postup, který je možné snadno zvládnout i svépomocí.

Minerální vlna mezi krokvemi

Tepelná izolace je při mezikrokevním zateplení střechy umístěna mezi krokvemi a pod nimi. Tepelně izolační desky musejí být pružné, což pro tento způsob izolace předurčuje hlavně minerální vlnu nebo materiály na bázi juty, konopí či dřevovlákna. Minerální vlna navíc do celého systému vnese i svoje obvyklé výhody. Jde o prodyšný, nehořlavý materiál, navíc s dobrou zvukovou izolací. Desky z minerální vlny, typicky třeba ROCKWOOL ROCKTON nebo SUPERROCK, musejí být upraveny do rozměru rozteče krokví plus zhruba 1 až 2 centimetry navíc a jejich tloušťka pak musí samozřejmě odpovídat modulu krokví.

Nad krokvemi (směrem ven) se už nachází pouze hydroizolace přichycená ke krokvím kontralatěmi a na nich pak už jen střešní latě s krytinou. Z jednoduchosti skladby materiálů nad krokvemi plyne zásadní výhoda mezikrokrevního zateplení: střechu můžete mít rychle pokrytou, celou hrubou stavbu máte v suchu a všechny další práce na zateplení střechy mohou probíhat zevnitř.

Pozor na tepelné mosty

Při mezikrokevním zateplení je zpravidla nutné ze strany interiéru umístit ještě jednu nebo dvě vrstvy další tepelné izolace. Pouhá jedna vrstva minerální vlny mezi krokvemi totiž pro moderní nízkoenergetické nebo pasivní domy nestačí. Navíc krokve v takovém případě tvoří liniové tepelné mosty a v konstrukci by se mohla kondenzovat voda. V interiéru se proto kromě parobrzdné folie instaluje ještě příčná konstrukce z latí, mezi nimiž jsou další desky z minerální vlny. Poslední vrstvu směrem k interiéru může tvořit třeba kovový rastr a sádrokarton. I ten pak bývá vyplněn minerální vlnou.

Také čtěte: Jak na zateplení garáže, aby zbytečně neunikalo teplo?

Pro novostavby i rekonstrukce

Mezikrokevní zateplení střechy je možné realizovat jak u novostaveb, tak u rekonstrukcí. Pokud má střecha rekonstruovaného domu v pořádku hydroizolaci, mohou být zateplovací práce realizovány zevnitř podkroví. Výhodou mezikrokevního zateplení je rovněž dobrá obecná znalost postupů mezi řemeslníky. Mnoho zejména menších firem a živnostníků technologicky náročnější nadkrokevní zateplování nechce dělat vůbec.

ROCKTON

Polotuhá deska z kamenné vlny pro izolaci šikmých střech, příček a provětrávaných fasád určená pro stavební tepelné, protipožární a akustické izolace. Má skvělé akustické i tepelněizolační vlastnosti.

Více informací

Nevýhodou mezikrokevního zateplení pak zůstává větší zábor prostoru v podkroví. Zatímco při nadkrokevním zateplení získáte prostor mezi krokvemi s efektním pohledovým dřevem, zde jej máte vyplněný izolací a zaklopený dalšími vrstvami konstrukce stěny.

Výhody a nevýhody mezikrokevního zateplení střechy

+ Rychlejší pokrytí střechy nezávislé na zateplení
+ Jednoduchý a řemeslníky oblíbený postup
+ Vhodné pro rekonstrukci starších domů
+ Více prací ze strany interiéru
− Větší riziko vzniku tepelných mostů
− Zábor prostoru v interiéru podkroví

The post Mezikrokevní zateplení střechy minerální vlnou – tradiční a ověřená metoda appeared first on BYDLENÍ VE VATĚ.

Od roku 2020 budou muset mít všechny nově postavené domy téměř nulovou spotřebu energie. Legislativa sice nepožaduje přímo stavbu domu v pasivním standardu, ale trend výstavby energeticky velmi nenáročných domů nás nemine. Pojďme se podívat blíže pasivní domy a na jejich hlavní výhody.

Nejen nízká spotřeba energie na vytápění

Standard pasivního domu před lety definovali odborníci z německého Passivhaus Institutu v Darmstadtu. Základní požadavky na stavbu jsou následující:

• Měrná roční spotřeba tepla na vytápění je maximálně 15 kWh/(m²×rok).
• Dům musí být utěsněný – neprůvzdušnost obálky budovy n50 ověřená tlakovou zkouškou – takzvaným blower door testem nesmí překročit hodnotu 0,6/h . V praxi se tedy při přetlaku nebo podtlaku 50 Pa nesmí za hodinu vyměnit různými netěsnostmi v obálce domu více než 60 % vnitřního objemu vzduchu.
• Celková spotřeba primární energie spojená s provozem domu včetně domácích spotřebičů je nižší než 120 kWh/(m²×rok). Primární energie vyjadřuje množství energie spotřebované při výrobě určitého zdroje i se ztrátami při distribuci. Poskytuje proto lepší pohled na spotřebu dle zvoleného zdroje. Například u elektřiny z distribuční sítě se musí kvůli neefektivní výrobě při výpočtu primární energie výsledek vynásobit třemi.

Pasivní dům vyžaduje správný návrh dispozic a promyšlené umístění stavby na pozemku vzhledem ke světovým stranám, tak aby dům hlavně v zimě co nejvíce využíval teplo ze slunečního záření. Obvykle jde o stavbu jednoduchých a racionálních tvarů bez zbytečných vikýřů a výklenků. Cílem je totiž, aby měl dům co nejkompaktnější fasádu s co nejmenší plochou.

Velká okna pasivního domu bývají umístěna co nejblíž jižní straně, naopak na severní straně najdeme jen chladné obslužné místnosti. Pro letní měsíce je většinou nutné využívat nějaký systém stínění, například pergolu nebo vnější žaluzie, aby se pasivní dům nepřehříval.

Důležitá je masivní izolace fasády

Pasivní dům může být realizován jako dřevostavba, poměrně časté jsou ale i zděné pasivní stavby. Co ale mají všechny domy tohoto druhu společného, je velmi kvalitní zateplení a minimalizace všech tepelných mostů. Jako tepelná-izolace se využívají běžně dostupné materiály, například minerální vlna – nehořlavé desky z kamenné vlny ROCKWOOL ROCKTON nebo FRONTROCK S. Materiály na bázi minerální vlny ovšem mají i další praktické vlastnosti, jako je dobrá neprůzvučnost a prostupnost pro vodní páru, což je činí prakticky nepostradatelnými hlavně u pasivních dřevostaveb.

Důležitá je rovněž dostatečná tloušťka tepelné izolace. Norma u pasivního domu požaduje součinitel prostupu tepla stěnou menší než 0,12 W/m²K, a výjimkou tak není tloušťka izolace 30 nebo 40 cm. Důležité je ale použít také tepelně izolační okna a dveře.

Aktivní větrací systém s rekuperací tepla

Navzdory obecnému přesvědčení nemusí být pasivní dům až po střechu plný různých složitých technologií. Jediným technickým zařízením, které je v pasivním domě potřeba, je aktivní větrací systém s rekuperací tepla. Ten se stará o přísun čerstvého vzduchu do hodně utěsněné stavby. Čerstvému vzduchu zvenčí navíc rekuperace předá teplo z odváděného vydýchaného vzduchu, což ve výsledku výrazně snižuje nároky domu na vytápění.

ROCKTON

Polotuhá deska z kamenné vlny pro izolaci šikmých střech, příček a provětrávaných fasád určená pro stavební tepelné, protipožární a akustické izolace. Má skvělé akustické i tepelněizolační vlastnosti.

Více informací

Stavby v pasivním standardu navíc nelze automaticky spojovat s takzvanými chytrými domy. Pasivní dům může být chytrý, ale nemusí. Existují pasivní domy, které byste bez hlubší prohlídky snadno zaměnili s běžnou venkovskou chalupou. A ještě jedna věc. I v pasivním domě samozřejmě můžete otevírat okna a větrat běžným způsobem. Nic vás k tomu ale nenutí.

Dům, v němž „topí“ počítač

Hlavní výhodou pasivních domů jsou velmi nízké náklady na vytápění. Ročně se pohybují okolo 2 000 až 5 000 Kč, podle velikosti domu a místních podmínek. Teplo, které pasivní dům ročně spotřebuje k zajištění tepelné pohody, je natolik malé, že zde není třeba instalovat žádnou otopnou soustavu. Často pro vytopení celého interiéru domu postačí třeba stolní počítač nebo jen malé elektrické topidlo.

Rekuperace, izolace a pevná střešní konstrukce jsou základem pro dům odolný proti změnám klimatu

The post Pasivní dům – důležité je dobré zateplení a vzduchotěsnost appeared first on BYDLENÍ VE VATĚ.

Hlavní výhodou tepelných izolací na bázi kamenné vlny je nehořlavost a všeobecně velká odolnost vůči vysokým teplotám. Díky tomu se tento materiál využívá například při zateplování výškových budov. Dobrou tepelnou stabilitu kamenné vlny ale využijí i drobní stavebníci například při zateplování střech, kde díky vyšším teplotám v létě často dochází k postupné degradaci běžných plastových izolačních materiálů.

Další výhodou minerální vlny je prodyšnost pro vodní páru. Toho se využívá nejen v tepelné izolaci difuzně otevřených stěn dřevostaveb, ale také při kontaktním zateplování domů nebo při realizaci provětrávaných fasád . Prodyšná izolace stěnu neuzavře, ale zajistí její maximální paropropustnost a prodyšnost. Kromě běžných desek s podélnými vlákny, které využijete pro zateplení fasády domu, ale můžete využít i dalších sofistikovanějších izolačních materiálů z minerální vlny.

Přečtěte si také: Náklady na stavbu domu v roce 2022 – kolik zaplatíme za stavbu a dokončovací práce?

Dvouvrstvé desky – když potřebujete pevnější izolaci

Tepelně-izolační desky složené ze dvou vrstev kamenné vlny – například desku FRONTROCK MAX E – využijete v případě, kdy potřebujete pevnější povrch fasády. Dvě vrstvy vláken minerální vlny totiž zajišťují, že celá deska je na rozdíl od jednovrstvé varianty mnohem pevnější na povrchu a pružnější z vnitřní strany. Měkčí vnitřní strana desky se přizpůsobí podkladu fasády. Tuhá horní vrstva zase odolává většímu mechanickému namáhání.

Desky se speciálním povrchem pro provětrávané fasády

Desky z minerální vlny, jejichž povrch je kašírovaný netkanou sklotextilií (například deska VENTI MAX), se používají hlavně u provětrávaných fasád. Vrstva sklotextilie přispívá k lepší absorpci zvuku a zlepšuje mechanickou odolnost desky. Navíc právě u provětrávaných fasád a u dalších aplikací, kde jsou ve fasádě větší spáry, oceníte barevně jednolitý pevný tmavý povrch.

Lamelové desky pro těžší obklady

Kontaktní zateplení může být problematické v případě, že chcete jako vrchní vrstvu použít nějaký těžší obkladový materiál, jako jsou třeba keramické nebo kamenné obklady. V takovém případě je nutné použít speciální desky, které tento těžký obklad „unesou“. Využít lze třeba desky (lamely) z minerální vlny FASROCK LL. Deska má kolmo orientovaná vlákna a díky tomu nabízí větší pevnost.

Pokud zateplujete třeba strop garáže nebo dílny, můžete využít dalšího speciálního materiálu – desek se skosenými hranami FASROCK G. Tyto desky jsou opatřené jednostranným nástřikem a po aplikaci na stěně či stropě utvoří ze skosených hran jednobarevný bílý rastr, který není v některých případech potřeba dále zakrývat omítkou či obkladem. Lamely FASROCK G jsou určeny pro vnitřní použití.

The post Když běžné izolační desky nestačí – speciální materiály z minerální vlny appeared first on BYDLENÍ VE VATĚ.

Šedá energie stavebních materiálů

Jako šedá energie se označuje energie potřebná pro výrobu, dopravu a likvidaci stavebního materiálu, z něhož je dům postaven. Dobře to ilustruje třeba srovnání cementu a dřeva. Zatímco v případě cementu bylo nutné nejdříve vytěžit suroviny a z těch energeticky náročným procesem vyrobit finální produkt, dřevo vyrostlo v lese a výroba dřevěných stavebních materiálů je energeticky méně náročná. Stavební materiály na bázi cementu mají tedy vyšší podíl šedé energie než materiály založené na dřevě.

A proč vůbec o šedé energii mluvíme? Dříve byl podíl této energie v domě poměrně malý ve srovnání s tím, co dům během své životnosti spotřeboval na vytápění. U nízkoenergetických a pasivních domů to už zanedbatelné není – uvádí se, že šedá energie stavebních materiálů tvoří 10 až 30 % energetické spotřeby domu za 50 let. Její význam tedy v celkové „energetické bilanci“ stavebnictví roste.

Možnosti recyklace

Velmi důležitá je z ekologického hlediska možnost recyklace stavebního materiálu. I zde vítězí přírodní produkty na bázi dřeva nebo rostlinných vláken (juta, konopí), které lze třeba kompostovat. Mezi dobře recyklovatelné materiály lze však zařadit i minerální vlnu nebo polystyren. Minerální vlna je dobře zpracovatelný materiál, z něhož lze opětovným tavením vyrobit nové produkty. Podobně také polystyren patří k těm plastům, které lze velmi dobře dále zpracovávat.

Minerální vlna a životní prostředí

Zatímco hlavní vstupní surovinou pro výrobu pěnového polystyrenu je ropa, minerální vlna je vyrobena z běžně dostupného čediče nebo dalších vyvřelých hornin. Výsledný materiál je inertní a lze jej bez problémů skládkovat či recyklovat. Výroba minerální vlny se vyznačuje jen velmi nízkým podílem odpadů, zbytky při výrobě minerální vlny lze snadno opět roztavit a přeměnit na finální produkt. Díky tomu můžeme minerální vlnu zařadit mezi ekologicky šetrnější materiály.

Jedinou nevýhodou tohoto materiálu tak zůstává vyšší podíl šedé energie. Ten je ale srovnatelný i s dalšími stavebními materiály s výjimkou těch opravdu přírodních. Šedou energii je navíc nutné brát v kontextu celé stavby. Například dřevostavba s tepelnou izolací z minerální vlny má určitě menší celkový podíl zabudované šedé energie než běžný zděný dům z cihel a betonu.

The post Které materiály pro zateplování domů nejméně zatěžují životní prostředí? appeared first on BYDLENÍ VE VATĚ.

Stavební a tepelně-izolační materiály z kamenné vlny jsou nehořlavé s udávanou třídou reakce na oheň A1. Ve škále tříd reakcí na oheň jde o nejlepší hodnotu. Materiály spadající do třídy A1 nehoří a nijak nepřispívají k rozvoji a šíření požáru. Vlákna z kamenné vlny odolávají teplotám až 1 000 °C. Pro srovnání: běžný expandovaný pěnový polystyren (EPS) má třídu reakce na oheň E, jedná se tedy o materiál, který přispívá k vývinu požáru.

Budovy musejí splňovat požadavky požární bezpečnosti dané legislativou. Cílem je zabránit anebo omezit šíření požáru po fasádě budovy. Požadavky na izolace fasád řeší norma ČSN 73 0810 – Požární bezpečnost staveb. Desky z minerální vlny je možné jako kontaktní zateplovací materiál použít jak u vysokých budov, tak i v případě malých rodinných domů.

Zateplení výškových budov

V případě budov s požární výškou nad 22,5 m je nutné pro celý kontaktní zateplovací systém použít nehořlavý materiál s třídou reakce na oheň A1 nebo A2. Norma tedy vyžaduje, aby celá fasáda takového domu byla zateplena deskami z minerální vlny. Lze využít například desky z nehořlavé kamenné vlny pro kontaktní zateplení ROCKWOOL FRONTROCK S.

Volnější pravidla jsou u nižších domů s požární výškou od 12 do 22,5 m. Zde je možné v rámci kontaktního zateplovacího systému použít tepelnou izolaci s nižšími třídami reakce na oheň. Nehořlavý materiál s třídou reakce na oheň A1 nebo A2 (minerální vlna) musí být povinně použit v protipožárních pruzích o šířce 900 mm nad každým podlažím (nad okny) a pruhy stejné minimální šířky musejí rovněž oddělovat fasády sousedních domů. Norma také specifikuje použití protipožárních bariér v případě únikových cest, okolo vchodových dveří i oken do prostorů schodišť a okolí markýz a různých střešních přesahů, elektrických zařízení, vyústění vzduchotechnických zařízení a podobně. I zde musí být v předepsaném rozsahu použita nehořlavá minerální vlna.

Více druhů tepelných izolací na fasádě bývá problematické

Střídání různých tepelně-izolačních materiálů na fasádě může zkomplikovat samotnou realizaci zateplení. Nejběžněji používané materiály pro zateplení fasády – pěnový polystyren a minerální vlna – mají rozdílné rozměry i vlastnosti, rozdílný předepsaný způsob kotvení a tak dále. Střídáním zateplovacích materiálů se navíc vytvoří rozdílný podklad pro nanesení omítky a jejich rozdílná prodyšnost může mít za následek prokreslování desek na fasádě.

Těmto komplikacím je možné předejít použitím celoplošného zateplení nehořlavým materiálem – tedy nejen formou protipožárních pruhů. Volba celoplošného nehořlavého zateplení přináší vyšší bezpečnost a usnadní samotné provedení zateplení.

Zateplení nižších a rodinných domů

V případě domů s požární výškou do 12 metrů je potřeba dodržet zateplení soklu nehořlavou izolací. Celý kontaktní zateplovací systém musí splňovat podmínky třídy reakce na oheň B, přičemž samotná tepelná izolace musí mít třídu reakce na oheň alespoň E. V případě rodinných domů se zateplení soklu nehořlavou izolací dodržet nemusí. Totéž platí pro jednopodlažní budovy.

Kontaktní zateplení rodinných domů

I přesto, že při zateplení běžných rodinných domů po vás požární norma použití nehořlavé minerální izolace nepožaduje, má její aplikace i v případě rodinných domů řadu výhod. Kromě nehořlavosti je navíc prodyšná a díky tomu ze stěny dobře odvádí případnou vlhkost. Minerální vlna má též výborné akustické parametry. Díky svým vlastnostem tento materiál dokáže nejen snížit energetickou náročnost stavby, ale také zvýšit celkový obytný komfort i hodnotu celého domu.

The post Kde je nutné používat nehořlavou tepelnou izolaci? appeared first on BYDLENÍ VE VATĚ.