Nejlepší města pro život: můžeme důvěřovat žebříčkům?  - Bydlení ve vatě
Inspirace

Nejlepší města pro život: můžeme důvěřovat žebříčkům? 

Halina Kučerová 10 minut čtení
Co se dozvíte v tomto článku?

Žebříčky nemusí vždy odrážet realitu

Jak žebříčky vyhodnocovat?

Co je při hodnocení důležité?

Kde se žije nejlépe na světě?

A co na to Generace Z?

Nejlepší města pro život. Pořadí 2021

Každým rokem se zveřejňuje několik žebříčků, které porovnávají jednotlivé aspekty bydlení ve velkých městech na světě. Jedním z nejznámějších je žebříček The Global Liveability Index od společnosti The Economist Intelligence Unit, který je podrobnější a ve svém hodnocení zohledňuje 30 různých kritérií. Letos výsledky ovlivnila i situace kolem zvládnutí pandemie koronaviru a možnost žít relativně normální život. Ve kterých městech se v roce 2021 žije nejlépe?

Podle jakých kritérií se vlastně města posuzují? 

Pokud se kohokoliv zeptáte na otázku, ve kterém městě se žije nejlépe, odpověď rozhodně není jednoznačná. Každý má svůj subjektivní názor a spoustu různých emocionálních a racionálních argumentů. Podle čeho tedy vytvořit bodovací systém, který spravedlivě posoudí tak složité téma, jako je atraktivita města pro obyvatele i investory?

Při sestavování žebříčku atraktivnosti měst pro život se bere v úvahu velké množství různých faktorů, mezi které patří například:

  • Klima, včetně celkového množství slunečního svitu během roku – slunce má totiž vliv nejen na naše zdraví, ale i na ekologii, je důležité mimo jiné pro získávání energie ze solárních panelů
  • Životní prostředí – mimo jiné čistota vzduchu, množství vegetace, hladina hluku
  • Životní stabilita, kterou město poskytuje –  úroveň bezpečnosti, kriminality, hrozba teroristických útoků
  • Urbanistické hledisko, jako je například kvalita architektury, uspořádání veřejného prostranství nebo také cena a dostupnost nemovitostí na primárním a sekundárním trhu
  • Kvalita a dostupnost vzdělávání
  • Úroveň zdravotní a sociální péče
  • Dopravní dostupnost a snadnost pohybu – v úvahu se bere jak kvalita veřejné dopravy, tak možný rozvoj silniční infrastruktury a propojení s ostatními městy a zeměmi
  • Podmínky pro rozvoj podnikání – jak z hlediska infrastruktury, tak i politických i ekonomických aspektů
  • Kulturní a společenské vyžití, přítomnost památek, muzeí, galerií, restaurací, kaváren a dalších míst, které navštěvujeme pro zábavu, a která do značné míry vytváří atmosféru daného města

Na výsledky letošního žebříčku měla zásadní vliv pandemie COVID-19 a její dopad na život obyvatel. Část výzkumu se kvůli omezení pohybu nepodařilo dokončit. Nicméně analýzy, které se zvládly dotáhnout do konce, přinesly velmi zajímavé výsledky.

New Zealand

Austrálie a Nový Zéland – 6 měst mezi 10 nejlepšími 

Rok 2021 výrazně zamíchal s pořadím zemí na předních místech. Bodování výrazně ovlivnilo, jak se jednotlivá města vypořádala s pandemií COVID-19. Do první desítky se dostalo hned šest měst z Austrálie a Nového Zélandu. Na královský trůn poprvé usedl Auckland s 96,0 body. Díky uzavírce hranic a následnému relativně nízkému počtu případů COVID-19 se totiž Novému Zélandu podařilo udržet v provozu divadla, restaurace a další kulturní aktivity, což se samozřejmě projevilo na kvalitě života obyvatel. Za zmínku také stojí, že všech šest zemí získalo nejvyšší hodnocení v kritériu Vzdělání, a to i díky možnosti pokračovat ve studiu v klasickém denním režimu. A Evropa? Jedinými městy ze „Starého kontinentu“, která se dostala do první desítky, jsou švýcarský Curych (7. místo se 92,8 body) a Ženeva (8. místo se 92,5 body). Bohužel mezi zeměmi, jejichž města zaznamenala největší propad, jsme i my. Oproti předchozímu roku se Praha propadla o 27 míst a skončila na 72. místě ze 140 hodnocených měst. Byl to čtvrtý největší pokles ze všech. I naši sousedé si nevedli zrovna nejlépe: Hamburk (pokles o 37 míst), Frankfurt (pokles o 29 míst), Düsseldorf (pokles o 28 míst) a Bratislava (pokles o 20 míst). Tento pokles do značné míry souvisí i s výrazným zhoršením bodování dostupnosti zdravotní péče oproti předchozímu roku. Skóre měst si kvůli zhoršení zdravotní péče průměrně pohoršilo o 5 bodů.

A co kvalita života ve městech a obcích České republiky? 

Podle žebříčku sestaveném na podzim roku 2020 společností Deloitte, který poměřuje jednotlivé ukazatele života ve 206 městech České republiky, první příčku obsadily Říčany. Na druhém místě se umístila Praha a třetí místo patří Slavkovu u Brna.

Hodnocení zohledňuje několik hledisek:

  • Zdraví a životní prostředí – například dostupnost lékařské péče a lékáren, dojezd do nemocnice, průměrnou délku života, znečištění ovzduší
  • Materiální zabezpečení a vzdělání – nezaměstnanost, nabídku pracovních míst na Úřadu práce, finanční dostupnost bydlení, počty exekucí a lidí v hmotné nouzi, kapacitu mateřských, základních a středních škol, dostupnost bankomatů, supermarketů, kin a restaurací
  • Vztahy a služby – dopravní obslužnost, dopravní nehodovost, zájem lidí o obecní a krajské volby, míru hazardu, odliv mladých lidí při stěhování, přírůstky obyvatel

Lídr i druhý v pořadí získali nejvyšší počet bodů za nízkou úroveň nezaměstnanosti a dostupnost lékařské péče. Špatně si ale vedou v oblasti dostupnosti mateřských a základních škol. O tom, že lidé chtějí žít v Praze a jejím okolí svědčí vysoké hodnoty indexů přírůstku obyvatelstva. Na druhou stranu je zde velmi těžké sehnat bydlení.

Na chvostu žebříčku se tradičně drží města v Moravskoslezském kraji jako je Orlová, Karviná, Krnov, ale i města Most a Litvínov. Znečištěné ovzduší, vysoká nezaměstnanost, lidé v hmotné nouzi a s exekucemi ovlivňují celkové hodnocení. Tato města stojí před velkou výzvou, jak se vypořádat s následky útlumu těžební a průmyslové činnosti a musí velmi dobře plánovat svůj rozvoj.

Praha

Znečištěné ovzduší představuje pro zdraví velkou hrozbu 

Podle zprávy vydané společností iQair, která mapuje stav znečištění měst ve 106 zemích po celém světě, více než 90 % obyvatel dýchá znečištěný vzduch. Přitom smog představuje tichého zabijáka, který ohrožuje nejen alergiky, astmatiky a malé děti. Má negativní vliv na dýchací a oběhový systém a rozvoj rakoviny. Kvůli COVID-19 došlo sice v roce 2020 k útlumu průmyslu, podnikání a dopravy, a tím zprostředkovaně i zlepšení kvality ovzduší, ale situace se velmi rychle změní k horšímu, pokud dojde k rozvolnění zavedených opatření. Největší podíl na znečištění ovzduší mají asijské země jako Čína, Indie a Pákistán.

V Evropě dochází k zavádění řady opatření, která podporují myšlenku udržitelného rozvoje: ekonomický rozvoj při současném respektování životního prostředí a vytváření příznivých podmínek pro život obyvatel. Podporují se projekty na spolufinancování například nahrazování kotlů na tuhá paliva, termomodernizace budov a monitoruje se kvalita ovzduší ve městech.

Podle žebříčku iQair mezi nejhorší města patří srbská, polská a italská města. Kvalita ovzduší je v Polsku dlouhodobě špatná zejména kvůli zplodinám ze starých kotlů na tuhá paliva. Stará a nevyhovující zařízení na spalování uhlí nebo dřeva stále vlastní více než 3,5 miliónu domácností. Vysoké hodnoty PM 2,5 v ovzduší ovlivňují v zimním období i mrazy a bezvětří. Zlepšení situace podporují vzdělávací a investiční aktivity, například projekty jako „Zelená Hora bez smogu“. Postupně zde dochází k termomodernizaci 3500 bytů ve vlastnictví města, výměně oken za plastová a k rušení starého způsobu vytápění na pevná paliva. A jak se ukazuje na příkladu Zelené Hory, respekt k přírodě nebrání rozvoji města. Naopak, město je mnohem atraktivnější pro investory.

Smog

A jak jsou na tom se znečištěním města v České republice? 

Mezi nejvíce znečištěná města patří již tradičně města v Moravskoslezském kraji. Souvisí to s vysokou koncentrací průmyslu v malé lokalitě, existencí dopravního uzlu, hustotou osídlení obyvatel a znečištěním ovzduší ze zahraničí, zejména z Polska.V těsné blízkosti Moravskoslezského kraje je 22 velkých průmyslových a energetických zdrojů. Velká část polského příhraničního obyvatelstva žije v rodinných domech, kde je velmi významným zdrojem znečištění lokální vytápění tuhými palivy. Proto je pro zlepšení ovzduší nezbytné spolupracovat s polskou stranou a nastavit stejně přísné podmínky pro obě strany hranice.

Moravskoslezský kraj dlouhodobě podniká opatření na zlepšení ovzduší. Proběhlo několik programů spolufinancování výměny starých kotlů na spalování tuhých paliv. Průmyslové podniky se zavázaly k výsadbě zeleně, snížení prašnosti a čištění pozemních komunikací od prašných částic. Zároveň došlo i k snížení vypouštění emisí prašných částic a polycyklických aromatických uhlovodíků.

Nejkrásnější, nejkulturnější nebo nejčistší? Která města jsou tedy pro život nejlepší? 

Co si tedy z těchto průzkumů má odnést někdo, kdo hledá, kde se usadit? Záleží na… Žebříčky jsou jedna věc, ale jak se obyvatelům skutečně žije věc druhá. Každý se rozhoduje podle jiných kritérií. Jinde bude chtít bydlet člověk, který je mladý a žije sám a jinde rodina s dětmi. Vyberte si z hodnocení konkrétní kritéria, která jsou pro vás důležitá a udělejte si obrázek sami.

Klidné a tiché bydlení? Čisté ovzduší? To by chtěl asi každý. Dostupnost kulturního vyžití, společenských událostí a zábavy? Ano, i na tom záleží. Pracovní a obchodní příležitosti a dostupná dopravní infrastruktura, která město propojí i s ostatními zeměmi? Ano, i to je důležité.

Na co se ale zapomíná je stabilita, schopnost města reagovat na nepředvídatelné události a dlouhodobé plány rozvoje. Rozhodování samospráv dnes znamená mnohem více, než dříve.

Za rok, dva nebo za 5 let bych ráda znovu položila obyvatelům otázku: „Žije se vám tady dobře?“ a „A co se vám na životě ve vašem městě líbí? Pokud tedy současní obyvatelé nebudou žít už úplně jinde.

Nejlepší města pro život. Pořadí 2020

Každoročně na světě probíhá sestavovaní žebříčků měst nejlepších pro život. Ty však, na rozdíl od žebříčku nejlepších fotbalistů světa, nemusejí plně odrážet realitu. Nicméně i v případě měst můžeme vyvozovat zajímavé závěry. 

Melbourne
Melbourne


Říct jednoznačně, které město je skutečně nejlepší pro život, je složité a pravděpodobně by každý odpovídal jinak na základě svých zkušeností a emocí.
 

Jak tedy vyhodnocovat atraktivitu měst jak z pohledu místních, tak z pohledu investorů? Při sestavování žebříčků míst, kde bychom chtěli žít, se berou v potaz mnohé aspekty. Výsledek by pak měl odrážet celkový ekosystém daného města.  

Při hodnocení nejlepších měst pro život se bere v potaz: 

  • Podnebí, včetně množství slunečního záření během roku – což je důležité nejen z hlediska zdraví, ale také vzhledem k životnímu prostředí, mj. čerpání energie ze solárních panelů vdomech
  • Životní prostředí – mimo jiné čistota vzduchu, vegetace, hladina hluku
  • Životní stabilita, kterou město poskytuje –  bezpečnost, úroveň kriminality, hrozba teroristických útoků
  • Možnosti nemovitostí a staveb, jako je například kvalita architektury, uspořádání veřejného prostranství nebo také cena a dostupnost nemovitostí na primárním a sekundárním trhu
  • Kvalita a dostupnost vzdělání
  • Úroveň zdravotní a sociální péče
  • Dopravní dostupnost a snadný pohyb – zohledňuje se jak kvalita veřejné dopravy, rozvoj silniční infrastruktury, tak propojení s ostatními městy a zeměmi
  • Podmínky pro rozvoj podnikání z hlediska infrastruktury, politických i ekonomických aspektů
  • Kulturní a společenské příležitosti, včetně přítomnosti kulturních iniciativ, památek, muzeí, galerií, restaurací, kaváren a dalších míst, jejichž navštěvování nás dělá šťastnějšími  

Rakousko nebo Austrálie? 

Jedním z nejznámějších žebříčků tohoto typu je The Global Liveability Index, který každoročně připravuje The Economist Intelligence Unit (EIU). Dá se říct, že tento žebříček je vzhledem ke 30 kritériím, která zahrnuje, komplexním obrazem o nejlepších městech. V roce 2019 se na prvním místě umístila Vídeň a získala 99,1 ze 100 možných bodů. Vítězství s takto vysokým bodovým ohodnocením už podruhé za sebou Vídeň nezískala jen díky jedinečným památkám, opeře a cheesecaku. Podle odborníků zde velkou roli hraje bezpečnost, veřejná doprava a rozmanitost.

 

Vídeň
Vídeň


Druhé místo získalo Melbourne (98,4 bodů)
. Pokud jde o zdravotní péči, vzdělání a infrastrukturu, získalo město nejvyšší možné ohodnocení.  

Stupínek vítězů doplnilo druhé australské město Sydney, s výsledkem 98,1 bodů. „Sydney postoupilo z pátého na třetí místo díky vyššímu hodnocení kultury a životního prostředí, což odráží větší důraz na boj se změnami klimatu a zmírňování jejich dopadů v souladu se strategií Sustainable Sydney 2030“ – vysvětluje  EIU důvody vysokého umístění australského města. V regionu východní Evropy se nejvýše umístila Budapešť (34. místo), která předběhla Varšavu (66. místo), Moskvu (68. místo) a Prahu (69. místo).

Budapešť
Budapešť


A generace Z?
 

To, jesti je dané město skutečně vysněným místem pro život záleží hlavně na tom, o čem lidé tedy sní. Podle zprávy Nestpick.com je nejvyhledávanějším městem post-mileniálů, neboli generace Z, Londýn. Pro populaci lidí narozených mezi lety 1997 a 2012 je typický život s přístupem k nejnovějším technologiím, informacím, kvalitním službám, environmentálním aktivitám a podporou sociální rovnosti. 

Londýn
Londýn


Na vysokých postech žebříčku se umístil také
Stockholm a Los Angeles. Mezi 100 nejlepších se zařadila rovněž Praha (67. místo), Budapešť (81. místo) a Varšava (83. místo). 

Zdravé jako … Vilnius 

Pro mnoho lidí je však nejdůležitějším kritériem při výběru místa pro život zdravotní aspekt, který toto místo poskytuje. A není se čemu divit, určité komunikační nedostatky nebo problémy v infrastruktuře lze díky technologiím „obejít”, avšak zajistit  rodině podmínky pro zdravý život je mnohem náročnější. Podle nedávného výzkumu Treated.com je na vrcholu nejzdravějších evropských měst Kodaň. Dostala se před vítěze žebříčku EIU, Vídeň a Bern. 

Vilnius
Vilnius

Ve střední a východní Evropě vykázal nejvyšší hodnocení zdravotní péče Vilnius, který obsadil 7. místo na celém kontinentu. K tomu nejvíce přispěla vynikající kvalita ovzduší a vysoce oceňované zelené plochy. Bratislava a Praha se umístily na 12. a 13. místě. Obě tato města produkují podobné množství CO2. 

Varšava obsadila v tomto žebříčku 28. místo. Polská města zastávají v rámci těchto žebříčků  nízké hodnocení kvůli  smogu. Důležité je, že příčinou znečištění nejsou auta, ale např. nezateplené rodinné domy. Proto v jiných evropských městech je smog mnohem nižší než v Polsku. Hlavním důvodem špatné kvality ovzduší v Polsku je mj. 3,6 milionu domů postavených před rokem 1989. 

Varšava
Varšava

 

Jaké místo pro život tedy vybrat? 

Co však skutečně vyplývá z těchto kombinací pro člověka, který na světě hledá své ideální místo pro život? Koneckonců, opět s odkazem na fotbalové analogie, nehrají hlavní roli žebříčky, ale skutečné podmínky. Zvážíme-li určitá kritéria, vytvoříme si vlastní obraz toho, na čem nám opravdu záleží. 

Prahu
Prahu


Mír, klid, čistý vzduch
, možná bohatý kulturní a společenský život nebo nepřetržitá zábava? Spoustu obchodních příležitostí a snadná komunikace s celým světem? To jsou jen některá z kritérií, podle kterých si můžeme vybrat prostředí, které je nám blízké, a pak se pokusit najít místo, kde chceme nejvíce žít. A opravdu zajímavé je, že výsledky hodnocení vybraných měst se shodují s tím, co nám na otázku: „Proč se vám tady žije dobře?“ odpovídají místní.  

 

Podle čeho se posuzuje atraktivita města pro život?
Při hodnocení se přihlíží k několika parametrům. K podnebí a množství slunečního záření během roku, k životnímu prostředí, k úrovni kriminality, k dostupnosti nemovitostí a kvality infrastruktury, k dostupnosti vzdělávání, k úrovni zdravotní a sociální péče, ke kultuře a existenci kulturních památek a aktivit, k dopravní dostupnosti a podmínkám pro rozvoj podnikání.
Existují nějaké žebříčky atraktivity měst?
Jedním z nejznámějších žebříčků je The Global Liveability Index, který zahrnuje celkem 30 posuzovaných kritérií. V roce 2019 se na prvním místě umístila Vídeň se ziskem 99,1 bodů ze 100 možných. Druhé místo získalo Melbourne s 98,4 body a třetí místo obsadilo Sydney s 98,1 body. Praha se umístila na 69. místě.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.