Bydlení

Městské farmy – pěstování rostlin a chov zvířat uprostřed města

Eva Habrnálová 6 minut čtení
Co se dozvíte v tomto článku?

S růstem počtu obyvatel rostou i nároky na potravinovou soběstačnost. Co s tím?

Jak by se do pěstování rostlin mohli zapojit samotní obyvatelé?

Jaká je budoucnost pěstování rostlin ve městech?

Dá se v současné době pěstovat udržitelně?

Udržitelnost díky vertikálnímu pěstování

 

V současných městech najdeme snad vše, co potřebujeme – práci, zábavu, odpočinek, zdraví, vzdělání. Z tohoto důvodu se předpokládá, že zde koncem příštího desetiletí bude bydlet až 60 % současné populace. Tato perspektiva sebou nese mnoho výzev včetně takových otázek, jako: Jak nakrmit rychle rostoucí města za situace, kdy je čím dál tím méně orné půdy a zemědělců a úroda často podléhá nepříznivému počasí?

 

Městské farmy jako trend budoucnosti

Přirozený řád věcí

Neustálý nárůst populace a změna klimatu mění způsob, jakým přemýšlíme o městech a jejich funkcích, jak vnímáme zemědělské  plodiny a zdroje, které se spotřebovávají při jejich pěstování. Naše názory jsou do značné míry ovlivněné sociálními trendy a hrozbami, které vyplývají ze znečištěného životního prostředí. Nechceme konzumovat nezdravé potraviny a nápoje. Dnes už máme rozsáhlé informace o tom, jak se určité potraviny vyrábí a odkud se dopravují. Pokud jsou ošetřené insekticidy, nebo vzdálenost, kterou k nám musí urazit je dlouhá, přemýšlíme, jestli si produkt vůbec koupit. Jídlo, které se přepravuje z velkých vzdáleností, za sebou totiž zanechává příliš velkou ekologickou stopu. A to může být důvodem, proč ho řada lidí odmítne. Současně ale chceme, aby byly čerstvé potraviny bez pesticidů a GMO dostupné po celý rok. Jak si je tedy zajistit?

V hlavní roli obyvatelé

Do pěstování rostlin se dnes čím dál častěji zapojují samotní obyvatelé měst. S rostoucím počtem lidí je třeba přemýšlet nad udržitelností. Pokud jde o pěstování a výrobu potravin, města by si měla zajistit alespoň částečnou soběstačnost. Bylo by skvělé, kdyby přímo ve městech a z iniciativy samotné obce, vznikaly farmy pro pěstování plodin a chování zvířat. Zdravé potraviny by tak mohly být k dispozici po celý rok. Farmy by mohly být například na střechách, mrakodrapech, v městských parcích. Podporovaly by spojení lidí s přírodou, vytvářely komunity a pozitivně by ovlivňovaly vzhled moderních metropolí. 

Většinu farem by už dnes šlo vytvořit ve stávajících budovách a veřejných prostorách. Zároveň by mohly vzniknout na území nepoužívaných starých budov továren nebo skladů. Zkrášlily by tak jejich okolí.

I obyvatelé města se mohou zapojit do pěstování rostlin

Více než malá zahrada

Aby si obyvatelé zajistili zdravou a čerstvou zeleninu, nestačí, aby měli jen vlastní zahrádku. Stejně by byla dostupná jen pro málo z nich. Dnes se hledá více globální řešení, které bude zásobovat celou společnost. Městské farmy aglomeraci nejen zkrášlí, ale také zajistí zásobování vlastními potravinami. Lokálně pěstovaná zelenina a ovoce jsou cenným zdrojem vitamínů a antioxidantů. Společné pěstování ovoce a zeleniny může lidi sblížit, může se stát oázou klidu, vzdělání a seberealizace. Děti uvidí, jak vypadá rostlina v jednotlivých fázích růstu, poznají různé druhy a jejich odrůdy. Městské farmaření je v souladu s myšlenkou moderních, inteligentních měst, kde jsou potřeby obyvatel prioritou a kde se obyvatelé aktivně sami podílejí na řešení problémů aglomerace.

V městských farmách je jídlo neustále k dispozici, město je udržitelné

Jak se liší městské farmy od konvenčního pěstování?

Plody rostlin pěstovaných v městských farmách jsou dostupnější a zdravější, a protože se nemusí dovážet z daleka, často jsou i levnější. Pěstování a šlechtění plodin se dělá lokálně, bez pesticidů. Farmy nezabírají moc místa a k pěstování se využívají zejména opuštěná a nevyužívaná místa. 

Díky použitým technologiím není růst rostlin závislý na počasí a dalších vnějších faktorech a rostliny rostou a plodí po celý rok. Plodiny pěstované v klasických farmách jsou naopak stále více ohrožované změnami klimatu jako je sucho, prudké deště nebo záplavy. Pokud k nim dojde, často se na úrodu čeká až do příštího roku. I u městských farem může dojít ke ztrátám, pěstování se ale dá mnohem rychleji obnovit – někdy i během několika týdnů.

Hydroponické pěstování a výživa rostlin

Vertikální farmy

Mezi městskými farmami má největší naději na úspěch takzvané vertikální neboli svislé pěstování. Díky svému uspořádání ho lze provozovat i ve velmi omezených prostorech, což je obzvláště ve městech obrovské plus. Díky technologickým systémům, které jsou neustále pod kontrolou, se dá dosáhnout mnohem lepších výsledků, než u tradičního pěstování. Pro růst rostlin se používá LED osvětlení o všech vlnových délkách, které může být použité pro růst různých druhů rostlin. Vegetační období rostlin je výrazně zkráceno a pokud je použité solární napájení, šetří se i náklady na elektřinu. Pro každou část farmy a i patro, kde se rostliny nachází, se dá automaticky nastavit vhodná teplota a vlhkost. Díky tomu je v rámci jedné farmy možné pěstovat rostliny a chovat zvířata s úplně rozdílnými požadavky.

Hydroponie – budoucnost farmaření

Jak farmařit i na těch nejneobvyklejších místech? Na tuto otázku existuje jednoduchá odpověď – pěstujte rostliny bez tradiční půdy. Hydroponie, metoda pěstování rostlin v živném roztoku, má šanci stát se zemědělstvím budoucnosti. V tomto případě rostlina neroste v orné půdě, ale v substrátu (z kamenné vlny, perlitu, kokosových vláken, jílových kuliček nebo rašeliny), do kterého se přidává živný roztok. Plodiny se tak vyhýbají chorobám, které by jinak mohly chytnout z kontaminované půdy. Možná je příliš těžké si to představit, ale díky této inovativní metodě mohou rajčatové keře nebo salát vyrůstat dokonce i ze stěn místnosti. Hydroponické pěstování je nejen zdravé, protože neobsahuje žádné pesticidy, ale zároveň působí jako čistící filtr pro ovzduší ve městě. 

Ačkoliv jsou městské farmy už i dnes docela běžné a bezpochyby představují dobrou příležitost pro zajištění bezpečného a nepřetržitého zásobování, stále čelí mnoha výzvám. Otázka zní: Je možné, aby se tento revoluční způsob pěstování rostlin stal běžným? Jsme schopní změnit po tisíciletích zažité staré způsoby zemědělství, pokud budou potraviny produkované a spotřebovávané ve stejném místě, kde se pěstují? Zatím je stále těžké si tuto vizi byť už jen představit.