Pandemie a energetická krize – jak zvládnout rostoucí ceny energií?
Lifestyle

Pandemie a energetická krize – jak zvládnout rostoucí ceny energií?

Eva Habrnálová 6 minut čtení
Co se dozvíte v tomto článku?

Snížená poptávka po energiích způsobila nejdříve prudký pokles jejich cen a následně jejich raketový růst

Práce z domova zvýšila spotřebu energií v našich domácnostech

Energeticky účinné/udržitelné domy jsou méně vystavené změnám cen elektřiny

Jaké změny přinesla pandemie Covid-19 v oblasti energetiky a co to znamená pro běžného majitele rodinného domu? Nejen tomu se budeme věnovat v následujícím článku. Hned na úvod ale máme dobrou zprávu. Do jisté míry se před negativními dopady pandemie můžete chránit. 

Když v roce 2020 vypukla celosvětová pandemie koronaviru, nikdo z nás nedokázal s jistotou předpovědět, jaké škody v následujících měsících napáchá. S výjimkou několika málo pamětníků, kteří v letech 1918–1920 zažili pandemii španělské chřipky, nikdo netušil, jak závažné mohou být důsledky podobné pandemie – třeba právě i z hlediska energetiky. Nevěděly to vlády, zdravotnické organizace, firmy ani běžné rodiny. Dnes, tedy více než jeden rok od vypuknutí pandemie, máme o sociálních a ekonomických dopadech mnohem jasnější představu. 

Po dlouhé měsíce bylo hlavním nástrojem boje proti pandemii omezování kontaktů. Nařízení hovořila jasně. Zůstat co nejvíc doma a pokud je to alespoň trochu možné, přesunout domů i svou práci. Tato doporučení samozřejmě pomohla zpomalit šíření viru, na druhé straně ovšem změnila vzorce spotřeby energií a přenesla větší množství provozních emisí CO2 z kancelářských a dalších komerčních budov na rodinné a bytové domy. 

Práce na dálku = vyšší účty za energie

Práce z domova, která se během pandemie stala samozřejmostí pro řadu zaměstnanců, znamená pro průměrnou domácnost zvýšení denní spotřeby energie o 7–23 %. Přesná hodnota se odvíjí od velikosti domu, důležitou roli ovšem hraje i lokalita nebo třeba množství a výkonnost počítačů, routerů a dalších elektronických zařízení. Ve většině částí světa se náklady zvyšují především v zimě, kdy je potřeba více svítit nebo vytápět místnosti na vyšší teplotu po celý den. 

Práce na dálku
Práce na dálku

Přečtěte si také: Nejlepší města pro život: můžeme důvěřovat žebříčkům? 

Ceny energií nejdřív klesaly, potom vystřelily strmě vzhůru

Energetický sektor je tak další oblastí, kde pandemie koronaviru zanechala výraznou stopu. Počáteční zpomalení ekonomiky, způsobené postupnými výlukami ve firmách, mělo za následek pokles poptávky po elektřině, a s tím související pokles cen. Zatímco v lednu 2020 se na spotovém trhu prodávala jedna megawatthodina (MWh) v průměru za necelých 1300 Kč, v dubnu téhož roku byla tato hodnota 580 Kč. 

Zatímco začátek pandemie energie zlevňoval, následný hospodářský pokles vedl k opětovnému nárůstu cen. Pokud se podíváme například na začátek letošního října, cena elektřiny na pražské energetické burze se zastavila na 4 166 Kč za MWh. Dosavadním maximem přitom byla cena přibližně 2 034 Kč za MWh z roku 2008.

Situace tak začíná být opravdu vážná. Promítlo se do ní mimo jiné i ukončení činnosti jednoho z dodavatelů energií, společnosti Bohemia Energy, kvůli kterému muselo přibližně 900 tisíc odběratelů energií přejít k takzvanému dodavateli poslední instance. Ten přitom není schopen garantovat původní cenu energií. Mnoha domácnostem se tak násobně zvýšily zálohy na energie. 

Ceny energií
Ceny energií

 

Podle posledních údajů se odhaduje, že energetickou chudobou je v České republice ohroženo až 10 % obyvatel. Tento jev se často týká sociálně slabších rodin, rodičů samoživitelů nebo starších a osamělých lidí. Příčinami přitom nejsou pouze nízké příjmy nebo vysoké náklady na energie, ale také vysoká energetická náročnost některých budov. 

Nepříznivý vývoj cen energií se samozřejmě netýká jen naší země, ale celé Evropy. Například v Německu letos v září vzrostly náklady na vytápění v porovnání s loňským rokem o celých 33 %. 

Z dlouhodobého hlediska pomůže ekologická výstavba 

Vlády v řadě zemí přislíbily pomoc svým obyvatelům. V České republice se tak kromě dávek mimořádné okamžité pomoci pro domácnosti, které se ocitly v nouzi, aktuálně řeší třeba i dočasné zrušení DPH na energie. Se zrušením by ale musela souhlasit Evropská komise.  

Okamžitá pomoc je sice potřeba, situace ovšem vyžaduje nejen ad hoc opatření, ale také využití dlouhodobých strategií. Klíčovou roli by tak mohla hrát ekologická výstavba. Podle údajů Mezinárodní finanční korporace (IFC) jsou takzvané zelené domy jednou z nejzajímavějších investičních příležitostí pro nadcházející dekádu. Odhaduje se, že do roku 2030 dosáhnou celosvětově hodnoty kolem 24,7 bilionu dolarů. 

Udržitelné domy ovšem nejsou atraktivní jen pro investory, ale také pro všechny, kteří přemýšlejí o výstavbě vlastního bydlení – a zejména pak pro ty, kteří hledají klid a stabilitu, a to třeba právě i v otázkách energetiky. Tady je jen pár hlavních výhod, které může udržitelný dům nabídnout svým obyvatelům: 

  • Snížení provozních nákladů díky nižší spotřebě energií a minimalizaci údržby.
  • Nižší závislost na růstu cen energií. 
  • Vyšší životní úroveň a spokojenost obyvatel. 
  • Pomalejší tempo poklesu hodnoty nemovitosti. 

Více vlny, méně uhlíku

S udržitelnou výstavbou souvisí ještě jeden důležitý aspekt – dekarbonizace. Na otázku, jak mohou technologie využívané ve stavebnictví snížit emise oxidu uhličitého, odpovídá například plán obnovy představený Mezinárodní energetickou agenturou (IEA). Podle něj by se ve stavebnictví měly do roku 2030 snížit přímé emise o 50 % a nepřímé o 60 %. Jedině pokud se to podaří, bude možné do roku 2050 dosáhnout uhlíkové neutrality. 

Článek doporučujeme: Kancelářská židle – nejdůležitější kus nábytku. Jak ji vybrat?

Jedním z navrhovaných opatření je použití takových materiálů, které v průběhu celého životního cyklu budov snižují emise oxidu uhličitého. Které materiály tato kritéria splňují? Je to mimo jiné kamenná vlna ROCKWOOL, která za dobu své životnosti ušetří rovný stonásobek emisí uhlíku, které byly vyprodukovány při její výrobě. 

Žijeme v zajímavé době. Pozitivní ovšem je, že z aktuální situace můžeme vyjít téměř bez úhony a zajistit si „energetický klid“ pro sebe a lepší životní podmínky pro budoucí generace. Díky vhodným materiálům použitým na povrchovou úpravu domů se můžeme chránit nejen před chladem, teplem, hlukem nebo smogem, ale dokonce i před rozmary trhu s energiemi. A také můžeme v každém ročním období skutečně pohodlně pracovat z domova, aniž bychom museli počítat s vysokým účtem za energie. 

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.