Inspirace

Udržitelné město. Co to vlastně znamená? Pro příklady nemusíme chodit daleko – najdeme je kousek od nás v Evropě

Eva Habrnálová 5 minut čtení
Co se dozvíte v tomto článku?

Více než 2/3 emisí CO2 vzniká ve městech

Energeticky úsporné stavby a recyklovatelné materiály mají pozitivní vliv na klimatické změny

Některé státy zavádí nové strategie, které ukazují možnou cestu

Udržitelná výstavba snižuje nároky na spotřebu energie

Města rok od roku čím dál více rostou. Do roku 2050 v nich bude žít a pracovat 7 z 10 obyvatel. Jejich zástupci by měli racionálně plánovat a přemýšlet nad jejich budoucností. Změna klimatu už teď způsobuje extrémní povětrnostní jevy, které postupně nabývají na síle. Obyvatelé měst budou vystavení mnohem většímu riziku, než si vůbec dokáží představit.

Městské a obecní úřady chápou, že jsou první na ráně, kdo bude muset změnu klimatu řešit. Už nyní pracují na plánech pro zvýšení odolnosti, aby uměla lépe odolat účinkům klimatických změn a rychle zareagovala na případné ohrožení. Dokáže udržitelné město lépe reagovat na změnu klimatu a její zrychlující se tempo?

Dekarbonizace a snížení uhlíkové stopy ve městech je pro zmírnění klimatických změn klíčové

Budoucnost patří udržitelné výstavbě

Přestože městské aglomerace zabírají jen asi dvě procenta rozlohy zeměkoule, jejich uhlíková stopa je obrovská. Města spotřebovávají více než dvě třetiny celkové spotřeby energie a produkují více než 70 % emisí CO2. Hlavním důvodem je zejména vytápění a chlazení budov, které produkuje v průměru téměř 40 % všech emisí a představuje 35 % až 60 % celkové poptávky po energii. Dekarbonizace a snížení spotřeby energie na vytápění je zásadním úkolem, který by mohl při řešení klimatických výzev výrazně pomoci. A to jak v nových, tak i stávajících budovách.

Při budování a rozšiřování měst je důležité myslet na snižování emisí uhlíku. Města by se měla snažit o co nejrychlejší přechod k energeticky a klimaticky účinnějším budovám. Významně by to přispělo k dosažení cílů Pařížské dohody, dohody OSN o změně klimatu, která má omezit emise skleníkových plynů po roce 2020.

Důležité je, že řešení jsou snadno dostupná. Nejdůležitějším je komplexní termomodernizace stávajících budov, tedy jejich zateplení, výměna oken a následné využití obnovitelných zdrojů energie. Optimalizace energetické účinnosti budov by ve skutečnosti mohla snížit emise skleníkových plynů až o 55 %, což by zmírnilo nárůst teploty ve městech do roku 2030 o 1,5 °C. Rekonstrukce stávajících budov je obzvláště důležitá ve městech, protože už teď v nich bydlí mnoho lidí a neustále se rozvíjejí. 

Neexistuje jednotná definice udržitelné budovy nebo systému. Zelená a udržitelná architektura by měla snižovat svůj dlouhodobý dopad na životní prostředí, měla by být odolná proti požáru a zohledňovat spotřebovávané zdroje po celou dobu životnosti stavby. Některá města už teď pracují na strategiích, které jim pomohou se se změnou klimatu vypořádat, případně ji zastaví. Pojďme se na ně podívat zblízka.

Amsterdam a model „koblihy“

Amsterdam je prvním městem, které, ve snaze být do roku 2050 klimaticky neutrální, oficiálně přijalo ekonomický model „koblihy“. Má v plánu vytvořit odolný, udržitelný a uhlíkově neutrální městský ekosystém, který by sloužil všem občanům. To je možné dosáhnout díky moderním technologiím, sociální integraci a ekonomické podpoře místních samospráv.

„Koblihová“ ekonomika představuje nový způsob pohledu na udržitelnost. Vychází z modelu americké koblihy s dírou uvnitř. Amsterdam staví svou ekonomiku na myšlence, že nikdo by se neměl pohybovat jak vevnitř koblihy (v díře), tak mimo. Ekonomika by měla fungovat mezi dvěma hranicemi – vnitřní, která by všem obyvatelům zaručila minimální životní úroveň jako je dostupnost potravin, čisté vody až po genderovou rovnost a přiměřené bydlení a vnější, která představuje ekologické limity, které umožní zachovat biologickou diverzitu, čisté ovzduší a vhodné klimatické podmínky.

Amsterdam připravil řadu strategií a opatření, které pomáhají vytvořit nové oběhové hospodářství. Strategie berou v potaz, jakým způsobem jsou zdroje vyráběné, jak se spotřebovávají a zpracovávají. Prosperující město se stalo synonymem  udržitelného a zodpovědného využívání zdrojů a přírodních materiálů. Snaží se maximalizovat životnost výrobků a snížit množství odpadu tam, kde je to možné. Chce prolnout koncept „koblihy“ i do inovací firem ve všech podnikatelských sektorech.

Amsterodam plánuje v příštích deseti letech snížit plýtvání potravinami o 50 %. Zároveň zpřísnil i stavební předpisy. Po stavebních firmách chce průkaz udržitelnosti. Chce dosáhnout toho, aby stavební materiály byly opakovaně použitelné. Do roku 2030 chce snížit spotřebu surovin o 20 %. 

Itálie – „Superbonus“ jako lék na změnu klimatu a hospodářskou krizi

Energetická účinnost budov v Itálii je nižší než je evropský průměr. 82 % budov bylo postaveno ještě před prvním zákonem o energetické účinnosti. To znamená, že většina italských budov je podle nejnovějšího systému certifikace zařazena do nejhorší možné třídy G.

Aby se tempo inovací zrychlilo, vláda spustila program Superbonus. Všichni, kdo renovují a renovací zlepší energetickou účinnost budovy o minimálně 2 třídy, mohou využít jednu ze dvou možností.

První spočívá v tom, že majitelé rekonstruovaného objektu získají daňový odpočet ve výši 110 % nákladů vynaložených na zlepšení energetické účinnosti budovy, snížení seismického rizika, nebo na instalaci fotovoltaických systémů. Ten mohou převést buď na firmu, která renovaci dělá, nebo i na banku poskytující úvěr. Mohou si tak snížit celkovou fakturovanou cenu za renovaci objektu. Další možností je, že majitelé zaplatí za renovaci předem a sleva bude rozdělená do pěti stejných ročních snížení daní. 

Důležitým faktorem je i to, že program Superbonus pomáhá zvýšit zaměstnanost. Obnoví mnoho z 600 000 pracovních míst, o které lidé přišli od roku 2008 v důsledku ekonomické krize a v současnosti kvůli opatřením zavedeným kvůli Covidu. S více než 1,2 miliony rodinných domů a 12 miliony budov, by mohla mít tato dlouhodobá strategie renovace obrovský vliv na ekonomiku. 

Renovací stávajících budov programem Superbonus může Itálie znovu nastartovat své hospodářství. Zároveň tak i sníží emise uhlíku a zlepší zdraví a dobré životní podmínky svých obyvatel. Podpora udržitelného rozvoje prostřednictvím praktických řešení a daňových pobídek je významnou příležitostí k urychlení hospodářského oživení země.

Dánsko – projekt Circle House a budovy jako materiálové banky

V roce 2023 bude v Dánsku, na okraji města Aarhus, postavený dům s 60 byty. Všechny byty budou navržené tak, aby 90 % použitých materiálů, mohlo být v budoucnu znovu použitých, nebo recyklovaných.

Opětovné použití a recyklace stavebních materiálů je novou, zatím velmi podceňovanou cestou k dosažení globálních klimatických cílů, na kterou chce projekt upozornit. Kvůli stavění se každý rok celosvětově vyprodukuje třetina světového odpadu. Navrhování budov, jako budoucích materiálových bank pro jiné struktury, by tuto statistiku výrazně snížilo.

Na projektu Circle House úzce spolupracují čtyři architektonické firmy s více než 30 dodavateli a partnery včetně zástupců města Aarhus. Projekt je finančně podporován různými inovačními programy a chce ukázat, že budovy je možné navrhovat a stavět úplně novým způsobem, než jsme byli doposud zvyklí.

Různé výzvy, společná řešení

Abychom se mohli změně klimatu přizpůsobit, musíme mít k dispozici odpovídající stavební materiály. Zároveň by spolu měli spolupracovat různí výrobci, aby se jejich materiály daly vzájemně použít. Pokud chceme být na změně klimatu nezávislí, nebo ji oddálit, nejdůležitější je v současnosti postarat se o zlepšení energetické účinnosti a požární bezpečnosti stárnoucích staveb a o zlepšení mikroklimatu.

Přijetím inovativních technologií a řešení, které pomáhají chránit a připravovat budoucí generace na dopady změny klimatu, lze vytvořit udržitelná města.