„Zelené budovy“ a jejich výstavba - BYDLENÍ VE VATĚ
Inspirace

„Zelené budovy“ a jejich výstavba

Eva Habrnálová 4 minut čtení
Co se dozvíte v tomto článku?

Nejoblíbenější certifikační systémy pro zelené budovy

Statistiky udržitelného stavění v České republice a ve světě

Jak naše pohoda souvisí s udržitelnou výstavbou

První česká „šetrná budova“ s oficiálním certifikátem spatřila světlo světa v roce 2009. Stala se jí centrála ČSOB situovaná v pražských Radlicích, certifikát obdržela o rok později. A co si vlastně pod pojmy zelená nebo šetrná budova můžeme představit? Na první pohled to může být stavba jako každá jiná – a zeleného na ní nemusí být vůbec nic. Důležité je, co se skrývá uvnitř.

Zelená, šetrná, ekologická nebo také udržitelná výstavba označuje proces, kdy jsou budovy navrhovány a následně realizovány v souladu s životním prostředím. Cílem je omezit negativní dopady na naši planetu a současně poskytnout odpovídající úroveň komfortu obyvatelům domů.

Aby mohla budova získat punc ekologické stavby, musí splňovat jistá kritéria napříč několika oblastmi. Mimo jiné mezi ně patří:
snížení spotřeby veřejných služeb, zejména pak energií a vody,
minimalizace odpadů,
zachování zeleně v krajině,
zlepšení zdraví a zajištění komfortu obyvatel domu.

Přečtěte si také: Zelená energie: Levnější, ale ne pro každého

Zelené budovy

Zelené certifikáty u nás i ve světě

Abychom docílili jednotného hodnocení budov, byly vyvinuty mezinárodní certifikační systémy. Jedná se o univerzální, standardizované soubory ukazatelů, které projektantům, vlastníkům i správcům budov usnadňují zavádění funkčních ekologických řešení. Fungují tedy na podobném principu jako normy ISO.

Mezi nejznámější a nejoblíbenější certifikační systémy patří americký LEED (Leadership in Energy and Environmental Design) a britský BREEAM (Building Research Establishment Environmental Assessment Method). Systém LEED se dnes využívá v téměř 170 zemích a je nejrozšířenějším certifikačním systémem na světě, systém BREEAM je populární především v Evropě a podle jeho kritérií se hodnotí udržitelnost budov ve více než 70 zemí. V České republice se potom od roku 2010 využívá i národní systém SBTool CZ. Nejnovějším a v České republice zatím nejméně využívaným systémem je WELL.

Od roku 2010, kdy první česká budova získala environmentální certifikaci, uplynula řada let. Počet certifikovaných budov se během této doby zvýšil – podle publikace vydané Českou radou pro šetrné budovy (CZGBC) jsme se v dubnu 2020 dostali přes číslo 220. Většinu tvoří administrativní budovy a nejrozšířenějším certifikátem u nás je bezesporu BREEAM, který získala více než polovina staveb. V posledních letech je patrný nárůst zelených investic i v jiných odvětvích – zejména v případě průmyslových budov nebo státních zakázek. Ekologičtější se ale stává i běžné bydlení, tedy bytové a rodinné domy. Od roku 2017 získalo už několik takových staveb certifikát BREEAM, což jen potvrzuje, že se mění motivace developerů i budoucích obyvatel domů a vzrůstá touha po bydlení v ekologických budovách.

Přečtěte si také: Ochraňte planetu i svou peněženku

Pandemie vývoj nezabrzdila

Ač by se na první pohled mohlo zdát logické, že pandemie koronaviru výstavbu i certifikaci ekologických budov zastavila, vypadá to, že opak je pravdou. Mezi lety 2020 a 2021 se počet certifikovaných budov zvýšil o celých 124 % (z 209 na 468). Podobný vývoj zaznamenali i naši sousedé. Polsko se v roce 2021 mohlo pochlubit už 1 100 certifikovanými budovami, oproti předchozímu roku tak došlo k nárůstu o 30 %.

Zelené budovy

Ekologická výstavba jako záchrana naší planety?

Světovým lídrem v oblasti ekologické výstavby zůstávají s více než 120 tisíci certifikovanými budovami Spojené státy. Odhaduje se, že trh s udržitelným stavebnictvím tady v roce 2023 dosáhne hodnoty 103 miliard dolarů. Až 71 % Američanů potom uvádí jako hlavní důvod přechodu na ekologická řešení nižší spotřebu energie.

Když si ovšem počet ekologických budov přepočteme na množství obyvatel, do čela se trochu nečekaně dostane úplně jiná země – Kajmanské ostrovy. Ty mají na 100 tisíc obyvatel hned 202 ekologických budov, zatímco Spojené státy „jen“ 38.

Zelené budovy mohou být řešením mnoha civilizačních problémů. V Jihoafrické republice dokážou takové stavby ušetřit 20–30 % pitné vody, z dlouhodobého hlediska tak mají potenciál odpovědět na nejpalčivější otázky a problémy, kterým lidstvo čelí. Není tajemstvím, že naprostá většina afrických nemocí a epidemií souvisí právě s nedostatkem pitné vody a její kontaminací.

Přečtěte si také: Zateplení stropu a vše, co se o něm vyplatí vědět

Dynamika rozvoje udržitelného stavitelství u nás i ve světě jasně ukazuje, že se už dávno nejedná jen o módní trend, ale o jasně definovaný směr spojený s řadou konkrétních přínosů – nejen pro životní prostředí, ale i pro nás samotné. Stačí se jen podívat na dvě důležitá čísla. Budovy jsou zodpovědné za celých 38 % světových emisí CO2, my v nich přitom trávíme asi 90 % našeho života. Péčí o vlastní blaho se tak staráme i o životní prostředí a tyto dva cíle od sebe zkrátka nemůžeme oddělit.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.