Ochraňte planetu i svou peněženku

Co je to energetická účinnost budovy, jak ji můžeme zlepšit a kde ušetříme na vytápění a osvětlení domu?

Zdražování elektřiny a plynu, které odstartovalo na podzim loňského roku, pokračuje bohužel i letos. Např. dodavatel ČEZ zvýšil cenu elektřiny přibližně o třetinu, u plynu se předpokládá nárůst o 20 až 50 % v závislosti na celkové spotřebě.

Očekává se také další zdražování topných olejů, uhlí a dokonce i palivového dřeva. Proč se ceny zvyšují? Roli hraje mnoho faktorů. Jedním z nich je samozřejmě válka na Ukrajině a s ní související hospodářské sankce uvalené na Rusko. Dalším důvodem je i mezinárodní klimatická politika, která dlouhodobě usiluje o zastavení emisí skleníkových plynů, zejména oxidu uhličitého. Cílem je předejít hrozící klimatické katastrofě. Systém emisních povolenek oxidu uhličitého a sankcí za jejich překročení, který byl za tímto účelem zaveden, zdražil fosilní paliva a energii z nich vyrobenou – a co je důležité vědět, zdražování bude pokračovat i v budoucnu. Tyto kroky by nás, konečné spotřebitele, měly přimět ke zlepšení energetické účinnosti našich domácností, a tedy ke snížení spotřeby fosilních paliv a emisí skleníkových plynů.

Přečtěte si také: Jak na zateplení garáže, aby zbytečně neunikalo teplo?

Nové normy přibližují běžné domy k pasivním budovám

Co je to energetická účinnost (nebo také efektivita) budovy? Zjednodušeně řečeno se jedná o množství energie spotřebované na vytápění, klimatizaci, osvětlení, ohřev vody a další procesy, které jsou třeba k běžnému fungování budovy. Čím vyšší je účinnost, tím méně energie je potřeba, což samozřejmě výrazně snižuje náklady na údržbu domu.
Lepší energetickou účinnost si u nově postavených budov vynucuje aktualizovaná vyhláška o energetické náročnosti budov, která vstoupila v platnost v roce 2020. Na tu potom navazuje několik dalších stavebních norem. Došlo k omezení povoleného množství energie dodávané z vnějších zdrojů (od začátku roku 2022 není možné čerpat více než 70–75 kWh/m2, u rodinných domů s rozlohou menší než 120 m2 je potom maximum stanoveno na 85–95 kWh/m2). Cílem je, aby se novostavby svými energetickými standardy přiblížily pasivním domům.

Arzenál opatření, která doma šetří energii i peníze

Zateplení je stále jedním z nejúčinnějších způsobů, jak zlepšit energetickou účinnost domu. Peníze vynaložené na správně umístěnou a dostatečně kvalitní izolaci (například minerální vlnu) by tak neměly být považovány za obyčejný výdaj, ale spíše za investici. Totéž potom platí i pro instalaci dražších, ale s ohledem na vlastnosti mnohem výkonnějších oken.

Kromě těchto dvou kroků, které už mnozí majitelé rodinných domů dávno udělali, máme k dispozici ještě celý arzenál opatření, která chrání peněženku i planetu. Dobrým začátkem je energetický audit, který ukáže, jakým způsobem se v domě využívá energie, a odhalí případné tepelné mosty, kterými se může teplo ztrácet.

Relativně levným řešením, které zajistí výraznou úsporu energie, je automatická regulace vytápění – ať už pomocí digitálních termostatů, které ovládají radiátorové ventily, nebo systému chytré domácnosti (tato varianta už je o něco dražší, nabízí však mnohem více možností). Díky tomu můžete snížit teplotu v místnostech, a tedy i množství spotřebovaného paliva v době, kdy nejste doma nebo se daná místnost nevyužívá. Takto je možné snížit množství energie spotřebované na vytápění až o 30–40 %, aniž by byl ohrožen tepelný komfort obyvatel domu. Tepelné ztráty potom výrazně sníží rekuperace. Její instalaci je však nejlepší promyslet už ve fázi výstavby, protože u domů s využitelným podkrovím může být její dodatečná instalace obtížná, nebo dokonce nemožná. Dobrou volbou je také instalace fotovoltaického systému a kolektorů pro ohřev vody.

Důležitou roli hraje samozřejmě i volba zdroje tepla. Možností se nabízí hned několik. Z hlediska energetické účinnosti domu se zdá být nejlepším řešením kombinace tepelného čerpadla a fotovoltaické instalace. Při správné konfiguraci je tímto způsobem možné zajistit zcela bezemisní vytápění domu. Nejen na pořízení fotovoltaiky můžete získat dotaci v rámci programu Nová zelená úsporám.

Přečtěte si také: Pandemie a energetická krize – jak zvládnout rostoucí ceny energií?

Přečtěte si také: Zelená energie: Levnější, ale ne pro každého

Nejvyšší cenu zaplatí naše planeta

Při úvahách o nákladech na taková řešení je však třeba upozornit na velmi důležitý finanční aspekt. Jak už jsme zmínili, výdaje vynaložené na řešení, která zlepší energetickou účinnost domu, jsou spíše investicí s určitou dobou návratnosti. Třeba náklady na pořízení fotovoltaických panelů se nám podle základních výpočtů se stávajícími cenami energií vrátí přibližně po deseti letech. Podobně jsou na tom i ostatní peníze investované do modernizace domu, ke které nás výrazně motivuje vyšší cena za energii vyrobenou z fosilních paliv. Státy, které promeškaly modernizaci energetického průmyslu, teď budou platit vyšší sankce za překročení emisí oxidu uhličitého, což se přirozeně promítne na účtech koncových spotřebitelů. Ačkoli v České republice je stále značná část energetiky založena na uhlí, podíl obnovitelné energie v celkové spotřebě pomalu roste. Zatímco v roce 2010 tvořila obnovitelná energie jen 10,51 % z celkové spotřeby energie, v roce 2020 už to bylo 17,30 %. S rostoucí cenou běžných energií bude návratnost výše zmíněných ekologických řešení ještě rychlejší – a to už určitě stojí za zvážení. Ještě pádnějším argumentem je přitom ochrana planety, protože ač to může znít jakkoli přehnaně, v sázce je naše přežití.